Praha pro vodarenstvi.cz k protipovodňovým opatřením

Řadu míst v České republice v posledních týdnech postihly bleskové povodně. Voda vzala život několika lidem, hasiči museli vyjíždět k tisícům zásahů, obce a města sčítají škody. Redakci vodarenstvi.cz zajímalo, které události byly na území jednotlivých krajů nejničivější, co dělají kraje v oblasti prevence, nebo kolik finančních prostředků investují do protipovodňových opatření. Za Hlavní město Praha odpovídal mluvčí Vít Hofman.

„Celý systém protipovodňové ochrany, který se začal připravovat v roce 1997, slouží k ochraně Prahy proti škodám způsobeným povodněmi. Mobilní protipovodňová opatření se používají zejména v centrálních částech města a na kříženích s komunikacemi. Mají za cíl zabránit Vltavě a Berounce, aby se při povodni vylily mimo koryto do zástavby. V ostatních úsecích k tomu slouží také stálé protipovodňové zemní hráze nebo železobetonové stěny. Liniová opatření jsou doplněna o uzávěry v kanalizační síti v místech, kudy by mohla povodní vzdutá voda pronikat zpět do chráněného území. Na kanalizační síti je dále zajištěno přečerpávání vnitřních vod mimo chráněná území. Původním záměrem bylo území ochránit na povodeň z roku 1890 s bezpečnostní rezervou 40-60 centimetrů,“ uvedl Hofman.

Na základě zkušenosti z povodně v srpnu 2002 byl podle Hofmana návrh protipovodňových opatření oproti původnímu řešení upraven a nyní jsou navržena tak, aby ochránila město před účinky srovnatelných povodní na Vltavě z roku 2002, tedy 782 centimetrů s bezpečnostní rezervou 30 centimetrů. Průměrná roční výška hladiny ve Vltavě je 77 centimetrů (vztaženo k limnigrafu Malá Chuchle). Výška hladiny ve Vltavě při stoleté vodě je 647 centimetrů (vztaženo k limnigrafu Malá Chuchle). Výška hladiny při povodni v srpnu 2002 byla 782 centimetrů (vztaženo k limnigrafu Malá Chuchle).

Výstavba protipovodňových opatření byla v Praze rozdělena do osmi etap: Etapa 0001 Staré Město a Josefov, Etapa 0002 Malá Strana a Kampa, Etapa 0003 Karlín a Libeň, Etapa 0004 Holešovice, Stromovka, Etapa 0005 Výtoň, Podolí a Smíchov, Etapa 0006 Zbraslav a Radotín,Etapa 0007 Troja, Etapa 0008 Protipovodňová ochrana Modřan. Celková délka protipovodňových opatření (zemní valy, pevné betonové stěny a mobilní hrazení) činí zhruba 21 kilometrů, z toho mobilní opatření zhruba 7 kilometrů.

„Protipovodňová opatření jsou stavěna pravidelně. K první velké výstavbě mobilních protipovodňových opatření, včetně opatření v kanalizační síti došlo v rámci cvičení VODA 2005 v roce 2005. Protipovodňová cvičení se uskutečňují každý rok, pokud ten rok nejsou skutečné povodně. V roce 2002 muselo být v Praze evakuováno kvůli povodni 50 000 obyvatel. Po výstavbě protipovodňových opatření bylo při povodni v roce 2013 evakuováno již pouze 1279 obyvatel města. Celkové škody v roce 2002 činily 27 miliard korun, při povodni v roce 2013 díky protipovodňové ochraně byly škody pouze 4 miliardy korun. A proč tomu tak je? V roce 2002 byla v Praze vybudovaná pouze první etapa protipovodňových opatření ve Starém městě v délce 909,4 metrů. Od roku 2003 do roku 2013 se protipovodňová ochrana rozrostla o dalších sedm etap a celková délka mobilních hrazení dosáhla 6,795 kilometru. Zároveň byla provedena opatření v kanalizační síti ve všech chráněných oblastech a dopravní podnik vybudoval individuální protipovodňová opatření u stanic metra v záplavových územích,“ řekl dále Hofman.

Na drobných vodních tocích, jako je Botič nebo Rokytka, byly podle Hofmana škody při povodni v roce 2002 minimální. V roce 2002 bylo velké území Čech postiženo dvěma vlnami vytrvalých dešťů. To způsobilo problémy především ve významných vodních tocích – Vltavě a Labi. Drobné vodní toky reagují především na lokální přívalové srážky, tak jak tomu bylo v roce 2013. U drobných vodních toků nemá podle Hofmana žádný význam budovat systém mobilních protipovodňových opatření, jak je známe z Vltavy a Berounky. „Tyto drobné vodní toky jsou ohroženy převážně bleskovými povodněmi z přívalových srážek, které jak rychle nastoupí, tak i rychle odezní. Žádná mobilní opatření nelze v tak krátké době vybudovat,“ pokračoval Hofman.

V rámci projektu Potoky pro život také vznikla od roku 2006 řada projektů na tocích Botič a Rokytka, které kromě revitalizační funkce měly také funkci protipovodňovou. „Společným jmenovatelem všech projektů u drobných vodních toků (Botič, Rokytka), které byly realizovány, bylo rozšíření průtočného profilu a rozšíření ploch určených pro rozliv vody – například formou široké potoční nivy. V žádném případě se nejednalo o výstavbu jakýchkoliv typů protipovodňových hrází, které jsou vzhledem k velkým rychlostem nástupu povodní u těchto drobných vodních toků (z důvodu vysoké urbanizace povodí a množství zaústěných dešťových kanalizací) nefunkční. Příkladů realizovaných projektů na výše uvedených tocích je celá řada: na vodním toku Rokytka v letech 2013-2015 například revitalizace na několika místech na území Prahy 9 například v okolí Hořejšího rybníka nebo podél Smetanky, u vodního toku Botič pak na revitalizační a protipovodňové opatření u Kozinova náměstí (2009 a 2017). Od té doby byly provedeny ale také další úpravy na Botiči a dalších místech,“ uzavřel mluvčí Prahy.