Řadu míst v České republice v posledních týdnech postihly bleskové povodně. Voda vzala život několika lidem, hasiči museli vyjíždět k tisícům zásahů, obce a města sčítají škody. Redakci vodarenstvi.cz zajímalo, které události byly na území jednotlivých krajů nejničivější, co dělají kraje v oblasti prevence, nebo kolik finančních prostředků investují do protipovodňových opatření. Odpovídal vedoucí oddělení vodního hospodářství Krajského úřadu Kraje Vysočina Jaroslav Mikyna.
Jak je kraj v obecné rovině připraven na bleskové povodně?
OŽPZ našeho úřadu je povodňovým orgánem kraje v období mimo povodeň a zabezpečuje rovněž činnost Povodňové komise Kraje Vysočina po dobu povodně. Má rovněž zpracován povodňový plán pro své území http://dpp.kr-vysocina.cz/dpp/.
V případě lokálních povodní však povodeň řeší v první řadě povodňová komise obce, v případě rozsáhlejší povodně povodňová komise obce s rozšířenou působností (ORP), povodňové orgány, které jsou z hlediska řešení lokální přívalové (bleskové) povodně nejblíže a mají znalost konkrétního území, pro které mají zpracovaný i povodňový plán. Bleskovou povodeň tedy řeší v první řadě povodňové komise obcí či ORP v součinnosti s příslušným sborem dobrovolných hasičů dané obce a Hasičského záchranného sboru kraje a v případě potřeby vznášejí požadavky na povodňovou komisi kraje.
Která z takových událostí napáchala v historii kraje největší škody, co se od té doby změnilo v oblasti preventivních ochranných opatření?
Od posledních velmi rozsáhlých povodní, které zasáhly celé území Kraje Vysočina, způsobené jarním táním sněhu v roce 2006 se změnilo mnohé. Došlo k realizaci mnoha opatření na ochranu před povodněmi – staveb vodních děl chránících konkrétní obce a města (například ve Velkém Meziříčí, Třebíči, Havlíčkově Brodě nebo Sněžném) za stovky milionů korun, odbahnění mnoha nádrží, opravám jejich hrází, ke zpracování digitálních povodňových plánů a výstražných a varovných systémů desítek měst a obcí, ke zřízení nových hlásných profilů s dálkovým přenosem dat na vodních tocích apod.
Jak často probíhají na území kraje protipovodňová cvičení?
Povodňové orgány vyššího stupně podle vodního zákona organizují podle vodního zákona školení a výcvik členů povodňových orgánů nižších stupňů. Krajský úřad tedy organizuje školení povodňových orgánů obcí s rozšířenou působností (ORP) a obecní úřady ORP organizují školení povodňových orgánů obcí ve svém územním obvodu. Krajský úřad Kraje Vysočina pořádá školení k ochraně před povodněmi každoročně, zpravidla před obdobím jarního tání. V roce letošním proběhlo školení pro povodňové orgány obcí i ORP 25. února 2020 v sídle kraje v Jihlavě. Cvičení členů povodňových komisí ORP i povodňové komise kraje proběhlo 19. června 2019.
V jakých intervalech se na území kraje investuje do protipovodňových opatření? Probíhají protipovodňové investice v současnosti, popřípadě připravuje kraj do této oblasti uvolnit další prostředky?
Do opatření na ochranu před povodněmi investují jednak správci vodního toků, zejména státní podniky Povodí, a jednak obce. Využívají k tomu především dotace ze státního rozpočtu (programy Ministerstva zemědělství ČR a Státního fondu životního prostředí ČR) a z fondů EU. Kraj Vysočina má každoročně k dispozici dva dotační programy určené do podpory oblasti vodního hospodářství obcí, které jsou zařazené do Fondu Vysočiny:
1. Stavby ve vodním hospodářství 2020 (alokace 70 milionů)
Maximální výše dotace na investiční akci může dosáhnout 75 % celkových uznatelných nákladů.
Předmět podpory:
Podprogram A: Podpora realizace staveb k zajištění dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství (vodovodů a souvisejících staveb pro veřejnou potřebu)
Podprogram B: Podpora realizace staveb ke snížení množství znečištění vypouštěného do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů (zejména kanalizací a ČOV)
Podprogram C: Podpora realizace staveb ke zvýšení úrovně ochrany před povodněmi a suchem za účelem snížení jejich negativních dopadů (od roku 2000 došlo několikrát k povodním, které způsobily značné škody na majetku; poslední 4 roky jsou problémy zejména s řešením dopadů dlouhodobého sucha včetně zadržování vody v krajině)
-
Projektová příprava ve vodním hospodářství 2020 (alokace 7 milionů)