Arktický Norilsk čelí ekologické katastrofě

Tisíce tun paliva a maziv unikly minulý pátek 29. května ze zásobníku společnosti, která je dceřinou firmou Nornikelu, předního světového výrobce niklu a palladia. Tamní úřady ale zareagovaly až o dva dny později. Informoval o tom Český rozhlas.

„Místní úřady se havárii patrně snažily co nejdéle ututlat. Když jsem si o tom dnes ráno četl, tak jsem si říkal, že by se to dalo přirovnat k černobylské katastrofě z roku 1986, kdy moskevské vedení také dlouho pořádně nevědělo, co se tam vlastně stalo,“ uvedl komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Prezident Vladimir Putin nařídil prošetřit možné zamlčování informací a zároveň v přímém televizním přenosu kritizoval vysoce postavené hodnostáře, že se o všem dozvěděli příliš pozdě a nedokázali správně reagovat. Do okolní půdy se vsáklo asi 6000 tun paliva. Většina, asi 15 tisíc tun, se ho ale vlila do vody. Ropa tak zamořila mimo jiné řeky Daldykan a Ambarnaja, která se vlévá do jezera Pjasino, odkud vytéká stejnojmenná řeka, která ústí až do Karského moře.

Ministr pro mimořádné situace Jevgenij Ziničev sdělil, že se podařilo zachytit část kontaminované vody a půdy. Práce ale podle něj komplikuje to, že k úniku došlo v obtížně dostupné oblasti. Ruské ministerstvo přírodních zdrojů poznamenalo, že potrvá minimálně deset let, než se obnoví ekosystém po havárii u Norilsku se 180 tisíci obyvateli, které leží asi 300 kilometrů za polárním kruhem.

„Řada odborníků vyslovila po týdnu názor, že k havárii došlo proto, že se v této oblasti řada staveb zakládá na věčně zmrzlé půdě, která začíná při klimatických změnách povolovat. A protože opory nádrže se zhroutily velmi náhle, tak je tu podezření, že je to způsobeno táním věčně zmrzlého podloží. Je otázkou, kolik dalších staveb v celé té oblasti za polárním kruhem od Kamčatky po Murmansk je takovými haváriemi ohroženo,“ uzavřel Dvořák.