Odplata za kybernetický útok v Izraeli

V sobotu 9. května se obvykle rušný přístav ve městě Bandar-e Abbás na jihu Íránu prakticky zastavil. Lodě marně čekaly na vykládku, kamiony se zbožím stály v mnohakilometrových frontách. Podle deníku Washington Post za tím stáli izraelští hackeři. Akce měla být odplatou za íránský kybernetický útok na vodovodní a zavlažovací systém na izraelském venkově. Informovaly o tom Hospodářské noviny.

Podle ředitele íránské správy přístavů Mohammada Rastada, kterého citovala teheránská agentura ILNA, útok nezasáhl počítače jeho organizace, ale hackeři pronikli do systémů soukromých společností, především spedičních, a poškodili je. Washington Post dále na základě zdrojů v americké bezpečnostní komunitě uvedl, že byl útok vysoce přesný a ničivější, než udávala íránská média. Přístav mohl být do běžného provozu uveden až po několika dnech.

Íránští hackeři měli zaútočit na izraelské vodárenské systémy podle listu Haaretz na konci dubna. Hospodářské noviny uvedly, že detaily útoku nebyly známy, ale zaměstnanci státních i soukromých firem, které zabezpečují zásobování vodou, dostali příkaz změnit všechna hesla na počítačích a dalších zařízeních. Potvrdil to i Izraelský úřad pro kybernetickou bezpečnost, který zdůraznil, že nebyly ohroženy dodávky vody. Stejní hackeři měli podle zdrojů americké televize Fox News zaútočit také na jednu farmakologickou společnost vyvíjející lék proti koronaviru v USA.

Izrael a Írán spolu v kyberprostoru bojují podle Hospodářských novin přinejmenším od roku 2010, kdy běloruská bezpečnostní firma VirusBlokAda odhalila existenci počítačového červa Stuxnet. Ten dokázal napadat průmyslové, počítačem řízené stroje a jeho cílem bylo zpomalit íránský jaderný program.

Právě v oblasti vodního hospodářství probíhá mezi Českem a Izraelem významná spolupráce. K posledním vzájemným akcím patřil česko-izraelský vodní seminář v září 2019, jehož tématem byla adaptace měst na sucho, udržitelné hospodaření s vodou v urbanizovaných oblastech a znovuvyužití odpadních vod.

Akci pořádalo Ministerstvo životního prostředí ČR za podpory rezortních organizací a ve spolupráci s Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou, Ministerstvem ochrany životního prostředí Izraele, Velvyslanectvím Státu Izrael v ČR a Českou zemědělskou univerzitou.

Izraelský velvyslanec Daniel Meron nabídl možnost sdílení zkušeností z izraelského hospodaření s vodou, které se snaží o její nanejvýš efektivní využití a připomněl, že v Izraeli je vody dlouhodobě nedostatek, proto země přistupuje k takzvanému preciznímu zemědělství. Jeho základem je sbírání co nejvíc dat o půdě, klimatických podmínkách i plodinách, aby bylo možné vodu využít maximálně efektivně a aby se zamezilo plýtvání.

V současnosti obě země intenzivně spolupracují v oborech vodního, odpadového a oběhového hospodářství. Podle české vlády má Izrael neocenitelné zkušenosti s efektivními technologiemi čištění odpadních vod a jejich recyklací, zadržováním dešťové vody nebo moderními závlahovými systémy. Izraelci kvitují český um v odpadovém hospodářství.