18 neziskovek proti koridoru Dunaj-Odra-Labe

Osmnáct nevládních organizací z Česka, Německa, Polska, Rakouska a Slovenska se postavilo proti plánům na výstavbu koridoru Dunaj-Odra-Labe. Spolky se obrátily na eurokomisaře pro životní prostředí a dopravu a požadují zastavení projektu. O iniciativě informovala slovenská pobočka Světového fondu na ochranu přírody, v Česku pak portál ekolist.cz.

„Projekt v hodnotě minimálně 23 miliard eur zásadně porušuje směrnice EU o ochraně životního prostředí a musí být zastaven. Z důvodu extrémně nízké hladiny Labe by jeho výstavba nepřinesla užitek nákladní dopravě, na druhé straně by došlo k devastaci cenných říčních biotopů,“ uvedl německý ekolog Olaf Bandt.

Kanál Dunaj-Odra-Labe chtějí pozastavit i starostové 56 moravských obcí a měst

Starostové téměř šesti desítek měst a obcí z Olomoucka, Přerovska a Novojičínska žádají ve společném memorandu vládu, aby pozastavila rozhodování o pokračování přípravě koridoru Dunaj-Odra-Labe. V okolí plánované trasy žije více než 110 tisíc obyvatel. Starostové podle portálu irozhlas.cz navrhují, aby byla vypuštěna chráněná územní rezerva průplavu a ukončeno financování přípravy záměru, pokud nebude prokázán zcela nezpochybnitelný přínos této stavby pro region a Českou republiku. Obávají se totiž nepříznivého vlivu stavby a provozu kanálu na povrchové toky a koloběh podzemních vod.

Přerovská senátorka Jitka Seitlová uspořádala v červnu 2019 veřejné slyšení na půdě Senátu ČR, na kterém zazněly argumenty pro i proti záměru. „Máme velké obavy z toho, že by tato stavba přinesla výrazné zhoršení bilance vody v krajině. U Trnávky má být velký most, u Jezernice zase kilometr dlouhý tunel, což by ovlivnilo podzemní vody. Kanál by výrazně přetvořil krajinu a prostředí Moravské brány,“ řekl starosta Lipníku Miloslav Přikryl. Skeptický je i hranický starosta Jiří Kudláček.

 „V současné době nejsme schopni dostavět a udržovat stávající silniční síť, máme velké rezervy také na železnici, kdy bychom mohli zvýšit využitelnost tratí. Jít do projektu za 600 miliard korun je podle mě nereálné,“ zhodnotil Kudláček.

Zastánci hovoří o významu pro Přerov

Podle projektu se má z Přerova stát největší vnitrozemský přístav Evropy, kde by kromě napojení na silniční, vodní a železniční dopravu mělo vzniknout propojení na letiště. Ředitel společnosti Plavba a vodní cesty Tomáš Kolařík uvedl, že by díky koridoru získal Přerov na přitažlivosti.

„V Přerově má vzniknout největší nákladní přístav a logistické centrum s napojením na všechny druhy dopravy – silniční, železniční, leteckou a vodní. Kromě nákladní plavby je velký potenciál i pro tu rekreační, protože by koridor propojil stávající Baťův kanál s Přerovem,“ shrnul výhody Kolařík.