Dobrovolníci zachraňují šumavské mokřady

Projekt za 150 milionů si rychle získal velkou oblibu dobrovolníků, kteří při něm pomáhají. Po místech pro ně se loni jen zaprášilo a letos se čeká stejný zájem. Počet míst je omezen na zhruba 120 ročně. To hlavní, co dobrovolníci na Šumavě dělají, je stavění hrází ve starých odvodňovacích kanálech. Tím zabrání odtoku vody z mokřadů a vrátí je opět přírodě. Informoval o tom Deník.

„Program mají rozdělen do dvou částí. Nejdříve se vydáme na jednu z obnovovaných lokalit a budeme stavět dřevěné hrázky, kterými blokujeme odtok vody odvodňovacími kanály, a snažíme se tak zachránit vysychající mokřad. Dobrovolníci pomáhají zejména v lokalitách, kam nemůžeme pustit stroje. Po práci účastníky čeká exkurze do míst, kde najdeme vzácná a nepoškozená rašeliniště v celé kráse. Přitom si vyprávíme o vodním režimu krajiny a koloběhu vody, jehož nápravu se snažíme řešit,“ řekl v rozhovoru pro Deník PR koordinátor projektu Lukáš Linhart.

Na území České republiky je dnes kolem dvou tisíc mokřadů. Z toho 14 patří do seznamu Ramsarské úmluvy. Jedná se o ty s mezinárodním významem. Pro zadržování vody v krajině a boji proti suchu je jejich existence klíčová. K nejdůležitějším českým mokřadům patří šumavská a krkonošská rašeliniště, třeboňské rybníky, podzemní Punkva nebo prameny a rašeliniště ve Slavkovském lese. K jejich poznávání mohou zájemci využít také mobilní aplikaci. Do jejich obnovy bylo od roku 2014 vloženo z Operačního program Životní prostředí více než 500 milionů korun. Další finanční prostředky poskytlo ministerstvo životního prostředí z programů Péče o krajinu nebo pro obnovu přirozených funkcí krajiny.