Lepší monitoring vod v okolí dolu Turów

U dolu Turów u českých hranic se zřejmě rozšíří síť vrtů, které zjišťují množství podzemních vod, o 16 nových stanic. Fungovat by měly nejpozději od dubna. Cena bude zhruba na 600 tisíc korun za rok. Stát rovněž v oblasti plánuje měření hluku a emisí. V pondělí 3. února návrh projedná vláda.

„S ohledem na zvyšování imisních příspěvků dolu Turów v závislosti na postupu těžby k hranicím česká strana trvá na realizaci opatření pro snižování emisí prachových částic, jako jsou zejména úpravy při transportu elektrárenských popílků, zakrytí přesypů, instalace větrných bariér v blízkosti zásobníku uhlí, snížení frekvence dopravy při přepravě uhlí o 50 procent a řízení systému zásobníku uhlí v závislosti na meteorologických podmínkách a imisních koncentracích prachových částic,“ stojí v materiálu.

Polská strana totiž otevřela cestu k plánovanému dolu. V lednu vydalo regionální ředitelství ochrany životního prostředí ve Vratislavi rozhodnutí v procesu EIA, kterým se záměrem souhlasilo, a to navzdory námitkám z české strany.

„Vydali dvě stanoviska. Tím druhým řekli, že to stanovisko je okamžitě vykonatelné. To znamená, že my se sice můžeme odvolat, ale předpokládám, že okamžitá vykonatelnost znamená, že pokračují přípravy k zahájení těžby a k získání potřebné těžební licence,” sdělil hejtman Martin Půta. Jaké jsou teď další možnosti kraje? „My teď máme dva týdny od zveřejnění na úřední desce, abychom se proti tomu odvolali,” dodal Půta. Podle něj jsou události z posledních dnů důkazem, že pro Poláky je výroba elektřiny z uhlí v Turówě klíčová.

Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo již v listopadu ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou nesouhlasné stanovisko k záměru Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów. Hejtmanství se už ve věci odvolalo k Evropské komisi. Důl by se totiž měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a těžit Poláci plánují do hloubky až 330 metrů pod úrovní terénu, spodní část takzvané dobývky by měla být 30 metrů pod hladinou moře.

Kraj je skeptický k polskému ujišťování, že rozšíření dolu nebude mít negativní dopad na hluk, prašnost a kvalitu vody na české straně hranice. Na německé straně se obávají, že se budou propadat mosty, cesty a praskat domy. Polská strana již přiznala možný dopad v podobě úbytku podzemní vody směrem k osadě Uhelná.