Zapomenutí meziváleční vodárenští experti: Emanuel Snížek

Meziválečná Praha a její vodárenství jsou podle Pražských vodovodů a kanalizací spojeny s celou řadou osobností, které jsou v dnešní době neprávem zapomenuty. Redakce vodarenstvi.cz publikovala dva texty historika společnosti Kryštofa Drnka a miniseriál uzavírá posledním, který představuje Emanuela Snížka.

Emanuel Snížek se narodil 28. října 1880 a zemřel 17. května 1947. Po vystudování vysokého učení technického velice záhy odešel pracovat pro Zemskou komisi pro úpravu řek v Čechách. Od roku 1912 byl jeho další profesní život svázán s pražskými městy. Nejprve se věnoval problematice kanalizace a regulace vodních toků na stavebním úřadě samostatného města Smíchov, po skončení první světové války se od roku 1923 ujal projekční vodárenské kanceláře, kterou vedl až do roku 1929.

Poté do roku 1935 vedl novou Podolskou vodárnu, když se v roce jejího spuštění, v roce 1929, stal jejím prvním ředitelem. Až do roku 1937 vedl odbor 11 Stavebního úřadu hlavního města Prahy. V roce 1937 byl jmenován řádným profesorem a po válce se stal děkanem Vysoké školy inženýrského stavitelství při ČVUT v Praze. Snížek byl rovněž autor několika patentů a řady zajímavých projektů, například rekonstrukce vodovodu v Kutné Hoře a Příbrami, návrhu regulačního plánu Kutné Hory a mnoha dalších.