Společnost Technické služby Bukovec byla potrestána Českou inspekcí životního prostředí za nadlimitní odběr vod z Olše. Zaplatit tak musí 169 900 korun za to, že při zasněžování sjezdovek odebrala v průběhu let 2016 až 2019 celkem 16 990 metrů krychlových povrchových vod nad povolené množství. Pochybení zjistili inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Ostravě. Vodarenstvi.cz také dlouhodobě sleduje problematiku umělého zasněžování sjezdovek.
Společnost měla podle inspekce vodoprávním úřadem povoleno odebrat z řeky maximálně 3500 metrů krychlových měsíčně. „Nejvíce byl povolený limit překročen v prosinci 2018, kdy bylo odebráno z řeky 6064 metrů krychlových navíc, tedy 73 procent nad povolenou měsíční hranici. V prosinci 2016 to bylo například 4662 metrů krychlových nad limit,“ uvedl ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ostravě Karel Kozubek.
Podle zákona je přitom podle něj možné za tento přestupek uložit pokutu ve výši 40 korun za metr krychlový. „Nicméně vzhledem k tíživým majetkovým poměrům odvolatele a tomu, že neoprávněným odběrem nedošlo k poškození životního prostředí, byly uplatněny takzvané důvody zvláštního zřetelehodné, kterými zákon umožňuje základní pokutovou sazbu za nelegální odběr snížit,“ vysvětlil Kozubek. Od poloviny prosince je pokuta pravomocná.
Další spory kvůli zasněžování sjezdovek
Technický sníh je podle vlekařů jen voda a vzduch, žádná chemie. A voda není spotřebována, jen změněna na jiné skupenství a stoprocentně se vrací do přírody. To například zdůrazňují provozovatelé několika zimních středisek v Jizerských horách.
„Chceme, aby se k lidem dostala skutečná fakta. Málokdo ví, že v celém Česku se zasněžuje 1470 hektarů, což je zhruba velikost jednoho většího zemědělského družstva, nebo že horská střediska u nás pro zasněžování spotřebují tři miliony kubíků vody, což je osmkrát méně než jedny železárny za rok,“ uvedl na podzim Pavel Bažant ze Skiareny Jizerky.
Jizerskohorští vlekaři kampaní reagují na názory přicházející ze sousedních Krkonoš, kde si už před časem nechala správa národního parku udělat studii monitorující dopady zasněžování na stav vody v tocích. Šéf Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) František Pelc řekl, že by se měly argumenty vlekařů brát přiměřeně a s opatrností. „Nejsem si jistý, zda je pravda, že je technický sníh všude bez chemie. Stávalo se, že se do něj přidávaly stabilizátory, aby déle vydržel,“ sdělil dále Pelc. Poukázal také na příklad technického zasněžování z Jeseníků, kde umělý sníh vydržel déle než přírodní, a nastal tak problematický posun vegetace.
Klíčový verdikt: Voda pro výrobu umělého sněhu zpoplatněna nebude
V roce 2018 také padl v otázce umělého zasněžování sjezdovek významný verdikt, podle kterého se nezpoplatňuje voda pro výrobu sněhu. Odběry jsou údajně zanedbatelné. Například provozovatelé skiareálů odebrali v roce 2016 zhruba tři miliony kubíků vody. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že je to méně než půl procenta celkového odběru povrchových vod v zemi.
Ředitel Asociace horských středisek Libor Knot uvedl, že majitelé v současnosti uměle zasněžují 80 až 90 procent areálů. Podnikatelé za vodu čerpanou z horských toků nemusí platit, ale i tak je metr krychlový vod vyjde zhruba na 50 korun za potřebné energie. V případě, že majitel vybuduje novou vodní nádrž, musí do ní vodu načerpat. Třicet procent se však odpaří a musí se znovu dočerpat.
Foto: snow.cz
