V povodí Želivky čistí vodu pětina ze 102 obcí

Na problematiku čistění odpadních vod v povodí Želivky se zaměřila Mladá fronta DNES. Podle ní obce do 200 obyvatel jen těžko shánějí dostatek financí na stavbu kanalizací a čistíren. Podle krajského radního Martina Hyského již odborná skupina zaměřená na ochranu území u vodárenské přehrady Švihov vytipovala 25 sídel, kde by bylo především potřeba zajistit lepší čištění vody vypouštěné do toků.

Hyský potvrdil, že se v oblasti nacházejí obce nebo jejich části s větším počtem obyvatel bez zajištěného odpovídajícího čištění odpadních vod. Kraj se jim snaží pomáhat tak, aby měly v součtu s podporami z dalších zdrojů pokrytých až 75 procent nákladů. Za posledních 17 let kraj podpořil 35 obdobných projektů, úspěšně jich zatím bylo zrealizováno 23.

Zdechovský: Krajina a život okolo Želivky jsou doslova mrtvé

Redakci vodarenstvi.cz také zaujal nedávný komentář Tomáše Zdechovského z KDU-ČSL, podle kterého je dlouhodobým problémem oblasti vylidněnost. „Vláda čtyřicet let do této oblasti neinvestovala ani korunu. Výsledkem je odstěhovávání obyvatel, nedostatek kanalizací a čistíren odpadních vod, nedostatečné silniční propojení či naprosto nulový cestovní ruch,“ poukázal europoslanec.

Podle něj se také porevoluční vlády k této rozsáhlé oblasti chovají stejně macešsky jako vlády komunistické. „Vodní nádrž Švihov je největší jak v České republice, tak ve střední Evropě. Zhruba od roku 1972 zásobuje pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje. Pro obce a zemědělce v jejím okolí to znamená řadu leckdy až neúměrných omezení a je nutné, aby si k jednomu stolu sedli zástupci obcí, zemědělců, Povodí Vltavy a ideálně také tří krajů a tří ministerstev, kterých se problematika dotýká, a vyjasnili si, jakým směrem dál postupovat,“ řekl dále europoslanec.

Život místních navíc omezuje ochranné pásmo. Limituje i podnikatele. Například obce, které dřív k sobě měly spádovost, teď spojuje jediný most přes přehradu, a ten je ve špatném technickém stavu.