KDU-ČSL posbírala po republice již 20 tisíc podpisů pod petici za ústavní ochranu vody a půdy. Nejvíce je jich z Jihomoravského kraje, kde ji podepsalo přes 5 tisíc lidí. Místopředseda KDU-ČSL a náměstek brněnské primátorky Petr Hladík ČTK řekl, že na konci května lidovci předloží petici k vyjádření vládě.
Lidovci neúspěšně navrhovali ústavní ochranu vody již během první poloviny roku. V říjnu však doporučili experti z Právnické fakulty Karlovy univerzity, aby se pro zvýšenou ochranu vody přijal samostatný ústavní zákon. Vláda dříve zamítla podobný návrh KSČM. Ti navrhovali rozšířit nynější článek ústavy, podle kterého „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Nově by zněl tak, že voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a bohatství, jsou ve vlastnictví České republiky.
„Posledních několik let dochází k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, a to většinou půdy nejvyšší bonitní třídy, pro nezemědělské účely. Tento stav je nežádoucí, přímo ohrožující významným způsobem zabezpečení potravinové soběstačnosti státu a jeho obyvatel,“ napsali poslanci KSČM v důvodové zprávě.
Toman: Vodu nejlépe ochráníme ústavním zákonem
„Jakýkoliv zásah do Ústavy ČR je vážný krok, proto jsme si nechali vypracovat analýzu od expertů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ti navrhují jako nejlepší variantu vytvoření samostatného ústavního zákona po vzoru ústavního zákona o bezpečnosti státu. Konečným cílem je aquatizace právního řádu, tedy vytvoření takového rámce, který povede k šetrnějšímu zacházení s vodou a dalším přírodním bohatstvím a ke zmírnění dopadů sucha. Obsah nového ústavního zákona je věcí další diskuze, nicméně mohl by zakotvit například právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě pro uspokojení základních osobních potřeb, úkol provozovat vodovody a kanalizace by svěřil státu a územním samosprávám nebo by zdůraznil nezbytnost ochrany vody, půdy, lesů a krajiny při veškeré činnosti veřejné moci i jednotlivců,“ řekl v září ministr zemědělství Miroslav Toman.