Někteří znojemští zastupitelé chtějí kvalitní pitnou vodu bez mikroplastů. Podle Deníku požadují, aby vedení města jednalo s vodárenskou společností o řešení opomíjeného problému. S iniciativou přišli místní lidovci. Podle nich by pomohlo zařízení v úpravně pitné vody. Inspirací jim byli karlovarští vodohospodáři s úpravnou Březová.
Vedení Vodárenské akciové společnosti o mikroplastech ví. „V této problematice jsme nyní na začátku. Udržujeme kontakt s vědeckými pracovišti, která se zabývají výskytem mikroplastů ve vodě a možnostmi její úpravy. Zároveň postupujeme podle stanovisek a doporučení Státního zdravotního ústavu. Jsme ve styku také s našimi vlastníky, tedy se zájmovým sdružením obcí VAK na Znojemsku,“ informovala mluvčí vodárenské společnosti Iva Librová.
Problém také přiblížil zastupitel Pavel Jajtner. „Jako lékaři a člověku, který se pohybuje ve veřejné sféře, mi velmi vadí zlehčování problémů, které zásadním způsobem ovlivňují naše zdraví. Co se mě týká, je to nadlimitní přítomnost herbicidů a pesticidů v podzemní vodě a zlehčování tohoto problému. Další opomíjené téma je přítomnost mikroplastů v pitné vodě,“ sdělil Jajtner.
Vodakva v Karlových Varech využívala pro desinfekci ve svých úpravnách plynný chlór. Podle vodohospodářů to přinášelo bezpečnostní rizika. Proto se společnost dlouhodobě zabývala otázkou náhrady této technologie. Vhodnou alternativou se ukázala desinfekce koncentrovaným roztokem chlornanu sodného.
Metoda elektrochlorace je rozšířená pro desinfekci menších vodních zdrojů a pro následné hygienické zabezpečení vody na vodovodní síti. Její využití ve velkých úpravnách v obtížně dostupných lokalitách je problematické. Průmyslově vyráběný koncentrovaný produkt, který se při této metodě používá, je totiž nutné dovážet v barelech. Nelze ho ve větším množství skladovat. Došlo by ke snížení koncentrace účinné látky a tvorbě sedimentů.
Světová zdravotnická organizace v nejnovější zprávě uvedla, že množství mikroskopických částic plastu, které se v současné chvíli vyskytuje v pitné vodě, zatím nepředstavuje pro konzumenty vážnější zdravotní riziko. Podle organizace je nutné sledovat, jak se bude obsah plastů vyvíjet do budoucna.
WHO zdůraznila, že plastové částice větší než 150 mikrometrů člověk v zásadě nevstřebává. Organizace se naopak domnívá, že vstřebávání velice malých částic mikroplastu, především nanočástic, bude zřejmě výraznější, ačkoliv je v této oblasti k dispozici malé množství relevantních dat.
WHO varuje před možným nebezpečím v budoucnosti. Pokud bude totiž podle ní plastů ve vodě přibývat stávajícím tempem, v horizontu jednoho století by mohly představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů. Organizace rovněž připomíná klíčovou roli čištění užitkové vody, díky čemuž je možné z ní dostat až 90 procent mikroplastů, které obsahuje.
Například tuzemský Státní zdravotní ústav neuvažuje o tom, že by mikroplasty zařadil mezi ukazatele kvality pitné vody. Podle jeho vyjádření rovněž neexistují vážné indicie, že by tyto částice představovaly pro člověka zdravotní riziko. Ředitelka ústavu Helena Kazmarová řekla, že by musel existovat důkaz či podezření, že jsou tyto částice při požití pro člověka nebezpečné. K tomu by muselo být navíc jasné, při jaké koncentraci může k poškození zdraví dojít. Také je nutné mít jasnou a standardizovanou analytickou metodu, jak mikročástice ve vodě spolehlivě určit.