MZe ČR připraví ústavní zákon o ochraně vody

Ministerstvo zemědělství se přitom odvolává na doporučení právníků z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kteří ve svém stanovisku doporučili, aby se pro zvýšenou ochranu vody a vodních zdrojů přijal samostatný ústavní zákon. Ministr Miroslav Toman zřejmě svolá kulatý stůl a odborníky seznámí s výsledkem studie. Dále také pravděpodobně navrhne, jak by ústavní zákon o zvýšené ochraně vodních zdrojů mohl vypadat.

Podle mluvčí ministerstva Vojtěcha Bílého se setkání a řešení problematiky chystá na začátek listopadu. Ústavní ochrana vody pak podle něj existuje v řadě zemí nejenom ve světě, ale i Evropě. Její rozsah se však liší podle podmínek vodních zdrojů a klimatu. „Doporučenou formou je přijetí ústavního zákona, ve kterém bude možné rozepsat podmínky podrobněji, než by to bylo možné ve stručné úpravě Ústavy ČR,“ uvedl Bílý.

Vláda dříve zamítla podobný návrh KSČM. Ti navrhovali rozšířit nynější článek ústavy, podle kterého „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Nově by zněl tak, že voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství, jsou ve vlastnictví České republiky. „Posledních několik let dochází k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, a to většinou půdy nejvyšší bonitní třídy, pro nezemědělské účely. Tento stav je nežádoucí, přímo ohrožující významným způsobem zabezpečení potravinové soběstačnosti státu a jeho obyvatel,“ napsali poslanci KSČM v důvodové zprávě.

Toman: Vodu nejlépe ochráníme ústavním zákonem

„Jakýkoliv zásah do Ústavy ČR je vážný krok, proto jsme si nechali vypracovat analýzu od expertů z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ti navrhují jako nejlepší variantu vytvoření samostatného ústavního zákona po vzoru ústavního zákona o bezpečnosti státu. Konečným cílem je aquatizace právního řádu, tedy vytvoření takového rámce, který povede k šetrnějšímu zacházení s vodou a dalším přírodním bohatstvím a ke zmírnění dopadů sucha. Obsah nového ústavního zákona je věcí další diskuze, nicméně mohl by zakotvit například právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě pro uspokojení základních osobních potřeb, úkol provozovat vodovody a kanalizace by svěřil státu a územním samosprávám nebo by zdůraznil nezbytnost ochrany vody, půdy, lesů a krajiny při veškeré činnosti veřejné moci i jednotlivců,“ řekl v září ministr zemědělství Miroslav Toman.