Mattoni pro vodarenstvi.cz: Není důvod pro vyšší poplatek za odběr minerálních vod

Ministerstvo plánuje zvýšit poplatek, který odvádí výrobci balených vod za odběr minerálních vod, z šesti na devět korun za metr krychlový. Výnos poplatku by podle odůvodnění stoupl z 18 na 27 milionů korun ročně. Ministerstvo to vysvětluje snahou se přiblížit hodnotě přírodních minerálních vod. Podle Svazu minerálních vod narušuje ministerstvo návrhem hospodářskou soutěž na trhu s nápoji.

Redakce vodarenstvi.cz proto oslovila největší výrobce minerální vod v České republice a zajímala se například o to, jak na možné zvýšení poplatku nahlíží, z čeho návrh podle nich odvozuje své oprávnění a jaký je jejich objem roční produkce balených přírodních minerálních vod. Odpovídala Group PR manažerka Mattoni Andrea Brožová.

Jak na možné zvýšení poplatku nahlíží vedení společnosti?

Poplatek za odběr podzemních minerálních vod byl před 4 lety zvýšen o 100 % a není žádný racionální či naléhavý důvod pro jeho další navyšování. Příjem státního rozpočtu se může zvednout jen marginálně, ale současně to přinese řadu negativních dopadů, které jsou dokonce popsány v důvodové zprávě k návrhu.

 Z čeho návrh podle Vás odvozuje své oprávnění?

Současný návrh na zvýšení poplatku i jeho zdůvodnění jsou zcela iracionální. Pouze poškodí domácí výrobce i spotřebitele a ohrozí zdroje a jejich využití, přičemž stát ani nevybere více peněz. Paradoxní je, že všechny negativní dopady vyplývající z navrhovaného zvýšení poplatku jsou v důvodové zprávě uvedeny, a přesto ministerstvo na návrhu trvá. Ministerstvo návrh vysvětluje snahou se přiblížit reálné hodnotě přírodních minerálních vod. Finančně je návrh neodůvodněný a krátkozraký. Se započítáním inflace by poplatek měl vzrůst jen o 51 haléřů na kubík vody, návrh si ale „klade za cíl zohlednit skutečný význam a hodnotu přírodního bohatství státu“.  Zvýšení poplatku za odběr přitom nijak nepřispěje k přísnějšímu využití zdrojů minerální vody ani k jejich lepší ochraně – reálné čerpání bude stejné, a navíc zvýšením poplatků budou uživatelům zdrojů minerálních vod odčerpány finanční prostředky na potřebnou péči o tyto zdroje, kterou jsou dle zákona povinni vykonávat.  Vyšší poplatek údajně zvýší hodnotu zdroje, ta bude ale ve skutečnosti poškozena, protože se zkomplikuje a zdraží jeho využití a ohrozí se provoz i údržba.

Zvýšením poplatku za odběr podzemní minerální vody je také uvalováno nepřímé zdanění na zdravé minerální vody, což může vést ke snížení jejich spotřeby. Máme za to, že úlohou vlády a ministerstva zdravotnictví je podpora zdravých potravin, nikoli snižování jejich spotřeby, což způsobí růst spotřeby jejich méně zdraví prospěšných alternativ.

Jaký je váš pohled na toto odůvodnění?

Vše nasvědčuje tomu, že jde pouze o další pokus naplnit státní kasu za jinými účely, přitom nebude dosaženo ani toho. Výrobci minerální vody platí státu za povolené množství, ale čerpají z něj jen třetinu, takže v případě navýšení poplatku takřka jistě sníží povolená množství a zaplatí státu méně. Pokud tedy v roce 2018 získal stát na poplatcích za povolení k odběru 3 milionů kubíků minerální vody 18 milionů korun, v budoucnu jeho výnos naopak klesne například na 10,5 milionu v případě, kdy výrobci požádají o povolení jen na 1,5 milionu kubíků.

Souhlasíte se Svazem minerálních vod, podle kterého narušuje ministerstvo návrhem hospodářskou soutěž na trhu s nápoji?

Ano, ministerstvo zdravotnictví skutečně narušuje novým návrhem hospodářskou soutěž na trhu s nápoji, a to jak z pohledu různých typů balených vod, tak z pohledu českých značek a balených vod z okolních zemí.

Už dnes představuje reálný poplatek za odběr minerální vody 22,50 Kč za kubík, protože výrobci platí za množství povolené k čerpání ze zdrojů, nikoli za množství skutečně odebrané, které se u členů SMV pohybuje na úrovni 33 % množství povoleného. V případě zvýšení poplatku ze současných 6 korun na 9 korun za kubík faktická výše poplatku dosáhne hodnoty 32,50 korun za kubík. Stát by tedy znevýhodnil české výrobce a nesmyslně podporoval dovoz balené minerální vody ze sousedních států do ČR, protože třeba na Slovensku se platí za kubík odebrané minerální vody 0,66 EUR.

U jiných vod odebíraných z podzemních zdrojů je poplatek koncipován tak, že základnou je skutečně odebrané a naměřené množství. Je tomu tak u pramenitých vod, kojeneckých vod, pitných vod.  Sazba poplatku je 2 koruny za kubík, u pitné vody pro jiné účely než zajištění zásobování pitnou vodu 3 koruny. Tento stav platí, byť Ministerstvo životního prostředí ČR mělo v roce 2016 v plánu zdražit odběry podzemních i povrchových vod v rámci novely zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Pro podzemní vodu využívanou pro zásobování pitnou vodou návrh předpokládal postupné zvyšování ceny z aktuálních 2 koruny za kubík na 5 korun za kubík v roce 2017 a další postupným zdražováním až na 8 korun za kubík v roce 2022. Tato novela byla nakonec po vlně odporu stažena z jednání vlády. V říjnu 2016 vláda schválila upravenou novelu vodního zákona, která reaguje na proces implementace evropského práva a zpřesňuje současný stav zákona bez úprav cen za odběry.

Srovnáme-li reálně srovnatelné hodnoty, pak poplatek za odběr minerální vody převyšuje poplatek za odběr ostatních vod z podzemních zdrojů již dnes devítinásobně.

Tato okolnost je velmi významná. V rámci hospodářské soutěže je trh balených vod z podzemních zdrojů hodnocen jako jeden ekonomický trh označovaný jako balené přírodní vody (viz rozhodovací praxe ÚOHS). Jedná se tedy o trh, na němž se uplatní jak minerální vody, tak ale i vody pramenité, kojenecké a vody pitné. Pro ně jsou však legislativně stanoveny rozdílné podmínky, a to právě při stanovení poplatku z jiného výpočtového základu. Tím, že u minerálních vod je poplatek vybírán z povoleného, nikoli skutečně odebraného množství, jsou minerální vody znevýhodněny. To je zřejmé. Nicméně, jak výše uvedeno, důvody pro tuto skutečnost je nutnost vyšší ochrany zřídelních struktur minerálních vod. Zřetelná konkurenční nevýhoda se velmi zvýrazní v případě, že k rozdílnému výpočtovému základu se připojí ještě razantní navýšení nominální sazby poplatku. Tím dojde k intenzivnímu zvýhodnění podzemních vod pramenitých a pitných na úkor vod minerálních. Konkurenční výhoda díky konstrukci a sazbě poplatku bude na straně pramenitých a pitných vod, avšak na jednom ekonomicky vnímaném trhu. Důsledkem by mohla preference pramenitých a pitných vod před vodami minerálními. Nepředpokládáme, že ministerstvo zdravotnictví sleduje záměr snížit spotřebu minerálních vod k pitnému režimu.