Ministerstvo dopravy doporučuje zacílit na propojení Dunaje a Odry

Ministerstvo dopravy navrhlo vládě se při dalších jednáních o projektu koridoru Dunaj-Odra-Labe zaměřit na propojení Dunaje a Odry. Zároveň rozhodlo o ponechání územní rezervy i pro labskou část projektu, která by měla sloužit jako rezerva do budoucna. Studií proveditelnosti projektu by se měla vláda zabývat ještě během října.

Z ekonomického hodnocení v posledních měsících vyplynulo, že nejvýhodnější je sledovat dále Dunajsko-Oderskou větev. Labská větev je podle studie investičně nejnáročnější a snižuje efektivitu koridoru. Studie posoudila různé varianty koridoru a výsledky potvrdily rizikovost varianty projektu, která zahrnuje Labskou větev. Centrální komise ministerstva dopravy v této souvislosti doporučila sledovat Dunajsko-Oderskou větev projektu, vyjednávat s Polskem a Slovenskem místa přechodu koridoru a ve spolupráci s oběma zeměmi provést hodnocení dopadů díla na životní prostředí. O dalších krocích rozhodne vláda. Práce na studii byly zahájeny v červenci 2016 a finální znění dokumentu schválila Centrální komise v prosinci 2018.

Podle projektového manažera Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Santariuse z rozvojové studie pro využití splavněné Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle přes Ostravu až do Mošnova vyplývá, že splavnění řeky podpoří turistický a rekreační ruch a rozvoj malých a středních firem. Výnosy z cestovního ruchu by mohly ročně údajně přinést až 400 milionů korun. Dlouhodobým podporovatelem projektu je prezident Miloš Zeman.

Stavba má však i řadu odpůrců. „Narušila by krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyto megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl loni ČTK například Jan Piňos z Hnutí Duha.

Memorandum proti koridoru Dunaj-Odra-Labe na Přerovsku

Města a obce v regionu odmítají koridor Dunaj-Odra-Labe. Přerovská senátorka Jitka Seitlová uspořádala v červnu veřejné slyšení na půdě Senátu ČR, na kterém zazněly argumenty pro i proti záměru.

„Studie proveditelnosti bohužel neodpověděla na základní otázku – kde brát pro průplavní kanál vodu. V důsledku klimatických změn se průtoky výrazně snížily, u Moravy a Odry až na padesát procent dlouhodobého ročního průměru,“ konstatovala Seitlová. Starostové řady obcí na Přerovsku již podepsali memorandum, ve kterém vyjadřují svůj nesouhlas.

„Nejsme ztotožněni s narušením a změnou krajinného rázu, kterou způsobí až desítky metrů vysoká betonová liniová stavba průplavu a jeho doprovodné stavby. Žádoucí není ani ztráta tisíců hektarů kvalitní zemědělské půdy,“ stojí například v textu. Pod memorandum jsou podepsaní starostové Lipníku nad Bečvou, Radvanic, Polomi, Rokytnice, Buku, Kokor, Císařova, Majetína, Citova, ale také Oder v Moravskoslezském kraji.

Ředitel společnost Plavba a vodní cesty Tomáš Kolařík ale uvedl, že by díky koridoru získal Přerov na přitažlivosti. „V Přerově má vzniknout největší nákladní přístav a logistické centrum s napojením na všechny druhy dopravy – silniční, železniční, leteckou a vodní. Kromě nákladní plavby je velký potenciál i pro tu rekreační, protože by koridor propojil stávající Baťův kanál s Přerovem,“ shrnul výhody Kolařík.