Další výzkum mikroplastů a zásah proti znečištění plasty?

SOVAK ČR připomíná, že WHO požaduje další posouzení vlivu mikroplastů na životní prostředí a jejich potenciální dopady na lidské zdraví v návaznosti na zveřejnění analýzy současné přítomnosti mikroplastů v pitné vodě. Organizace také vyzývá ke snížení znečištění životního prostředí plasty a snížení jejich expozice na člověka.

K získání přesnějšího posouzení expozice mikroplastům a jejich potenciální dopady na lidské zdraví je nutný další výzkum. Patří sem podle WHO vývoj standardních metod pro měření částic mikroplastů ve vodě, další studie o zdrojích a výskytu v pitné vodě a účinnost různých technologických procesů úpravy vody. WHO také doporučuje, aby dodavatelé pitné vody a regulátoři upřednostňovali odstraňování mikrobiálních patogenů a chemických látek, které mají známá rizika pro lidské zdraví, jako jsou patogeny, které způsobují smrtící průjmová onemocnění.

Světová zdravotnická organizace teprve před několika týdny uvedla, že množství mikroskopických částic plastu, které se v současné chvíli vyskytuje v pitné vodě, zatím nepředstavuje pro konzumenty vážnější zdravotní riziko. Podle organizace je ale nutné sledovat, jak se bude obsah plastů v pitné vodě vyvíjet do budoucna.

WHO zdůraznila, že plastové částice větší než 150 mikrometrů člověk v zásadě nevstřebává. Naopak se organizace domnívá, že vstřebávání velice malých částic mikroplastu, především nanočástic, bude zřejmě výraznější, ačkoliv je v této oblasti k dispozici malé množství relevantních dat.

WHO také varuje před možným nebezpečím v budoucnosti. Pokud bude totiž podle ní plastů ve vodě přibývat stávajícím tempem, v horizontu jednoho století by mohly představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů. Organizace připomíná  klíčovou roli čištění užitkové vody, díky čemuž je možné z vody dostat až 90 procent mikroplastů.

Například tuzemský Státní zdravotní ústav neuvažuje o tom, že by mikroplasty zařadil mezi ukazatele kvality pitné vody. Podle jeho vyjádření rovněž neexistují vážné indicie, že by tyto částice představovaly pro člověka zdravotní riziko. Ředitelka ústavu Helena Kazmarová řekla, že by musel existovat důkaz či podezření, že jsou tyto částice při požití pro člověka nebezpečné. K tomu by muselo být navíc jasné, při jaké koncentraci může k poškození zdraví dojít. Také je nutné mít jasnou a standardizovanou analytickou metodu, jak mikročástice ve vodě spolehlivě určit.

Evropská unie chce od roku 2020 omezit vědomé přidávání mikroplastů do výrobků. Díky tomu má být zabráněno až 400 000 tisíc tun plastového odpadu, který by během dalších 20 let skončil v přírodě.