Olomoucký kraj poskytne vodárenství 30 milionů

O dotaci na vodohospodářské projekty požádalo 24 obcí. Všechny podpořené programy ještě musí odsouhlasit krajské zastupitelstvo.

„O dotační titul na obnovu vodohospodářské infrastruktury je každoročně velký zájem, který převyšuje rozpočtové možnosti kraje. Svědčí to o tom, že program je opravdu potřebný a užitečný,“ uvedl náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro oblast životního prostředí Milan Klimeš. Celkem si o peníze řeklo čtyřiadvacet obcí a zhruba dvě třetiny žadatelů se přihlásily o dotace na rozšíření čistíren odpadních vod a stavbu kanalizací.

Téměř ve stovce obcí chybí kanalizace a čistírny odpadních vod. Kdyby infrastrukturu hejtmanství vybudovalo všude, potřebovalo by na to nejméně miliardu a půl. Některé obce na financování projektů nedosáhnou.

„Jsme rozsáhlá obec se složitým terénem a předpokládané náklady by se vyšplhaly na desítky milionů korun. Nedokážu si představit, že bych obec zaúvěroval třeba na čtyřicet milionů. Náš rozpočet je zhruba devět milionů,“ řekl před časem Deníku například starosta Stříteže nad Ludinou Radim Haitl. Obec má sice hotovou studii, ale neví, kde na samotnou stavbu vezme prostředky. „S penězi jsme na štíru. Dotace na kanalizace totiž nejsou a vůbec nevíme, jak na ně dosáhnout. Ten, kdo se do toho pustil v minulosti, je ve výhodě,“ konstatoval Haitl.

Na senátorku Jitku Seitlovou se  obrátili starostové řady obcí z Přerovska a Hranicka, kde je infrastruktura v havarijním stavu. „Novela zákona o vodách zpřísnila podmínky likvidace odpadních vod z bezodtokových jímek – tedy žump. Od začátku roku 2021 budou přesné a adresné doklady o řádné likvidaci splašků vydávat pouze licencovaní provozovatelé. Zpřísnění má zabránit nekontrolovanému vylévání splašků, za jinou likvidaci odpadních vod bude hrozit sankce až do výše 50 tisíc korun,“ řekla na jaře Seitlová.

Podle ní se zájem občanů a starostů v kraji o dobudování infrastruktury zvýšil. Pro malé obce však zůstávají v důsledku platných dotačních a rozpočtových pravidel nedostupné. Podíl státní dotace se od letošního roku snížil na 30 až 50 procent.

„Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje pro všechny obce maximální možnou zadluženost do výše šedesáti procent průměru rozpočtu posledních let, případně garanci trvalého minimálně pětiprocentního splácení. Při překročení a nesplnění splácení rozhodne ministerstvo financí o omezení příjmu obce,“ zdůraznil Deník. Seitlová se již kvůli neúnosné situaci v některých obcích obrátila na ministra životního prostředí. Chce prosadit návrh, který by pro budování vodovodní a kanalizační infrastruktury obcí stanovil výjimku.

„Po konzultaci se starosty jsem se rozhodla navrhnout, aby do zákona o rozpočtové odpovědnosti byla doplněna výjimka ze zadlužení pro investice obcí do vodovodní a kanalizační infrastruktury a případně další vyplývající z potřeb občanů. Novela zákona o vodách nebo změna dotačních podmínek by měla změnit podmínky pro reálnost využití dotací na domovní a sdružené čistírny odpadních vod,“ uzavřela Seitlová.