Mohutná stolová hora Vladař se tyčí pět kilometrů na východ od Žlutic na Karlovarsku. Výhled na ní ze silnice spojující Prahu a Karlovými Vary je vskutku působivý. Čedičová hora sopečného původu s nadmořskou výškou 693 metrů, která je dominantou údolí, byla osídlena již v době bronzové, následně Kelty, zbytky jejichž hradiště jsou v podobě valů, příkopů a předhradí patrné na vrcholu dodnes. Na severním úpatí hory se zde Jan Žižka v roce 1421 úspěšně bránil přesile, prolomil její obklíčení a ustoupil do Žatce.
Ve vrcholové partii byla v roce 1969 zřízena přírodní rezervace, ta má nyní rozlohu téměř 227 hektarů. Předmětem ochrany jsou teplomilné smíšené porosty (dubo-habrové háje) a teplomilné rostliny. Žijí zde také chránění živočichové (ještšrka obecná, slepýš křehký, žluna, pěnice…).
Zvláštnost vrcholu je spojena ovšem také s vodou. Nachází se zde malé rašeliništní jezírko, které nemá přítok a v dobách prehistorického osídlení sloužilo jako zásobárna vody. Jezírko v současnosti postupně zarůstá a najít k němu správnou cestu není ve spleti pěšinek a cestiček ve vrcholové partii hory právě jednoduché.
Jezírko bylo údajně vybudováno před 2500 lety a jedná se o nejstarší vybudované dílo tohoto typu na našem území. Podle některých pověstí vede přes temnou hladinu cesta dolů do pekla. V realitě poskytlo jezírko během výzkumu řadu důležitých informací o životě na hradišti
Na vrchol Vladaře vede červená turistická značka od železniční zastávky Záhořice u přilehlého rybníka. Přes malebnou stejnojmennou osadu vystoupáte nahoru za necelou hodinu. Převýšení je zhruba 200 metrů.
Z vyhlídky na Vladaři se otevře výhled především na východ. Ten je jinak komplikován vzrostlými stromy. Dolů je možné sejít po žluté turistické značce, která kopec obkrouží. Cesta vede krásným smíšeným lesem a následně loukami, které jsou také chráněny jako evropsky významná lokalita. Se silničkou se setkáte u místní studánky. Po červené značce přes Vladořice a Záhořice vede cesta zpět k začátku trasy. Celý okruh měří sedm kilometrů a procházkovým tempem ho lze zvládnout za dvě hodiny.
Foto: Marek Síbrt
