Z tuzemských studánek se již bez obav nenapijete

Studánky mají jako volně přístupný zdroj vody v české krajině hlubokou tradici. V Česku jich je evidováno kolem pěti tisíc. V minulosti to bylo až dvakrát tolik. Dnes musí studánky čelit jak civilizačním, tak klimatickým změnám.

Na nedostatek vody v přírodě experti dlouhodobě upozorňují. Problém se nevyhýbá ani studánkám. Mnoho z nich zmizelo kvůli změnám v krajině, další se ztratily a zpustly, protože se o ně nikdo nestaral. Dnes už sice neslouží primárně pro čerpání pitné vody, přesto jsou oblíbenou součástí krajiny.

„Vylidnění pohraničí, úprk lidí do měst a obecně moderní a uspěchaná doba měla za následek, že o mnoha někdejších studánkách ani nevíme, protože nejspíše zpustly či úplně zanikly,“ uvedl před dvěma lety předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek. V poslední době se ale do obnovy studánek zapojuje stále více lidí, obcí a firem. Zvlášť na český venkov se pomalu začala vracet tradice symbolického otvírání studánek, kterým lidé kdysi vítali jaro.

Například v sedmdesátých letech byl realizován velký průzkum v Beskydech, kdy jich tam hydrogeologové zjistili na 300. Patnáct let po výzkumu jich tam objevili jen 30. Pryč jsou rovněž doby bezstarostné konzumace vody ze studánek.

„Dá se pít, ale spíše to nedoporučujeme. I když jsou tací, kteří si stále chodí ke studánce pro vodu na kafíčko a nedají na ní dopustit, ovšem my máme takové zkušenosti, že prakticky veškerá voda je bakteriologicky závadná,” popsala například Jana Stibralová z Mladých ochranářů přírody situaci v Praze. Podle Michala Kulíka z portálu estudanky.cz byla před 50 nebo 100 lety kvalita vody ve studánkách mnohonásobně lepší kvůli výrazně menšímu množství chemie v přírodě.