Řeka západní Bug tvoří v části svého toku hranici mezi Ukrajinou a Polskem, případně Polskem a Běloruskem. Když k ní vyrazíte například do v současnosti malého městečka, ale s velkou historií s názvem Horodlo, ocitnete se na samé hranici Schengenského prostoru. To s sebou přináší při výletu podél hraniční řeky řadu pro nás již nezvyklých momentů. Při západu slunce se například během půlhodinové procházky můžete setkat se třemi různými osádkami policejních vozů strážících hranici na několika málo kilometrech. Zároveň ale vidíte rybáře, kteří jsou na podobný monitoring zvyklí, nijak je nerozhodí z jejich aktivit a dál se věnují svým udicím, pití piva a vodky, stejně jako opékání klobásek a krkovičky na minigrilech.
V Horodlu a jeho okolí řeka vytváří řadu zátočinek, slepých ramen a meandrů. V toku je dobrý přístup a výlet fakticky vede malebnou krajinou po hranicích políček a luk polských zemědělců.
Bug má délku 772 kilometrů, pramení na Podolské vysočině na Ukrajině a vlévá se mezi Wyszkówem a Warszawou do Narewu.
Horodlo je v současnosti poklidně dřímající městečko na samé východní výspě Polska. A bohatstvím tady lidé určitě neoplývají. V restauraci/hotelu/pensionu/svatebním komplexu vesnického ražení vám v sedm oznámí, že jídlo už není a natočí vám poslední pivo, než zavřou. Náměstíčko lemované dvěma kostelními komplexy ale žije podstatně více. Dospělí všeho věku přijíždějí v podvečer k místnímu obchůdku a nakupují vybavení na večer…pivo, vodku, klobásy…Chlapi stašího středního věku vysedávají s lahváči v parku na náměstí, kolem nich běhají polotoulaví pejsci, kteří občas dostanou kousek chleba, salámu, klobásky…
Ale nebylo tomu tak vždycky, protože Horodlo má slavnou minulost. V roce 1413 zde byla uzavřena Horodelská unie (Zjednodušeně řečeno šlo o dohodu mezi představiteli Polska a Litva o vzájemné koexistenci, která dávala Litevcům větší míru autonomie z hlediska možnosti vybrat si svého nejvyššího představitele, zároveň ale k sobě oba národy výrazněji přimkla v oblasti církevního, kulturního života nebo výběru veřejných reprezentantů.), v roce 1861 zde proběhla významná demonstrace za samostatnost Polska. Tragicky se na lokalitě podepsala druhá světová válka, když bylo zavražděno více než 1000 místních Židů. V současnosti má městečko 1200 obyvatel. Náměstí dominují kostel Nejsvětější Panny Marie a svatého Jana a dřevěný původně pravoslavný chrám svatého Mikuláše a Povýšení svatého Kříže.
Foto: Marek Síbrt
