Minimálně sedm asijských turistů přišlo o život při lodním neštěstí na Dunaji v Budapešti, kde se srazila dvě plavidla. Jedno se potopilo. Více než dvacet dalších turistů odnesla řeka. Šance na jejich záchranu jsou minimální. Portálu idnes.cz poskytla rozhovor ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová. Vodarenstvi.cz se zaměřilo na některé pasáže.
V České republice jsou z hlediska turistických lodí nejvíce vytížené řeky Vltava a Labe. „V centru Prahy máme jednu z oblastí s nejintenzivnějším plavebním provozem v zemi. Úplně srovnatelné s Dunajem to však není. Charakter vodní cesty je totiž zásadně jiný. V Praze na Vltavě jsme na kanalizované vodní cestě. To znamená, že to v podstatě není volná řeka. Máme zde řadu jezů a plavebních komor. Naopak Dunaj je řeka, kde je veliké proudění, není kanalizovaná. Její mocnost, co se množství vody týče, je oproti Vltavě nesrovnatelně větší. Jenom pro představu – budeme-li mluvit o kategorizaci vodní cesty, tak se Dunaj v Budapešti řadí do třídy šest. U nás je Labe od Mělníka po státní hranici na úrovni pět a Vltava v Praze patří do třídy čtyři. Už z toho je jasné, že je situace u nás jiná,“ vysvětlila Němcová, podle které je na Dunaji obrovský plavební provoz a v mnoha případech je provoz také velmi komplikovaný. Zdůraznila také, že neexistuje žádná regulace dopravy na řekách.
Podle Samkové k bezpečnosti přepravy na řekách v České republice významně přispívá novela zákona o vnitrozemské plavbě, která zavedla pro velká plavidla povinné vybavení zařízením pro sledování polohy a pohybu. Ačkoliv byla potopená loď v Budapešti vyrobena v roce 1949, nemusí havárie podle Němcové nutně souviset se stářím plavidla. „Všechna plavidla totiž musejí mít lodní osvědčení a podrobují se pravidelným technickým prohlídkám, které velmi často znamenají nejenom prohlídku na vodě, ale také prohlídku na souši, kde se kontroluje stav podponorových částí. Stáří u lodí je běžně jiné, než třeba u automobilů,“ doplnila Němcová.
Foto: Ministerstvo dopravy