V jihozápadní části Makedonie na hranici s Albánií pod mohutným masivem hor Mavrovského národního parku bylo na soutoku řek Radika a Crn Drim v blízkosti města Debar na konci šedesátých let minulého století vybudováno Debarské jezero s vodní elektrárnou Štilje. Úžasné výhledy na jezero se nabízí při cestě z hor, ale také z horských makedonských vesnic, z nichž jednou z nejpůsobivějších je malebný Galičnik, jehož obydlí jsou posázena na prudkých horských svazích. Leží ve výšce 1400 metrů nad mořem v pohoří Bistrica.
Objem Debarského jezera přesahuje 220 milionů kubíků, ale je možné ho v případě potřeby naplnit až na objem přesahující půl miliardy kubíků. Jezero leží v nadmořské výšce 580 metrů, jeho délka přesahuje 15 kilometrů, šířka je zhruba 3 kilometry. Voda v jezeře v létě dosahuje maximální teploty 24 stupňů Celsia, je čistá a je možné se v ní koupat. Pravdou je, že v místech s větším výskytem lidí je jezero a jeho okolí…jak to jen říct…prostě zaneřáděné odpadky.
Samotné městečko Debar, které dalo jezeru jméno, se proslavilo v minulosti svou řezbářskou školou. Město v minulosti postihla také řada zemětřesení, která ho poznamenala. Má 15 tisíc obyvatel, z nichž většinu tvoří Albánci, nikoliv Makedonci, kteří tvoří necelých deset procent populace.
Debarské jezero
zobrazit obrázek
Debarské jezero
zobrazit obrázek
Debarské jezero
zobrazit obrázek
Galičnik
zobrazit obrázek
Debarské jezero
zobrazit obrázek
Debarské jezero
zobrazit obrázek
Galičnik
zobrazit obrázek
Galičnik
zobrazit obrázek
Debarské jezero
zobrazit obrázek
Foto: Marek Síbrt