V centru Přerova zahájili archeologický průzkum

Archeologové mají na Horním náměstí v Přerově odhalit okolnosti týkající se studny, jež před více než sto lety zásobovala vodou okolní domy. O její existenci hovoří pamětníci, ale její význam v minulosti dokládají také dobové fotografie. O studně se začalo ve městě hovořit v souvislosti s lípami. Ty rostou uprostřed náměstí, ale jsou ve špatném stavu.

„Nechali jsme posoudit stav šesti lip a bylo nám doporučeno jejich vykácení a výsadba nových stromů. Vzhledem k místu by tam měly být jen čtyři,“ uvedl přerovský primátor Petr Měřínský. O kácení zatím nebylo rozhodnuto. Zástupci města čekají na výsledek archeologického průzkumu. Následovat by však měla úprava terénu, aby dešťová voda co nejvíce zasakovala do okolí nových dřevin.

„Vyloučeno není ani obnovení nádrže, která tu údajně ještě na začátku dvacátého století byla,“ poznamenal primátorův náměstek Michal Zácha. Podle archeologa Zdeňka Schenka z Muzea Komenského v Přerově výzkumný tým začal první etapu a zatím narazil na zákopové desky a několik mincí, nejstarší byla z roku 1940. „Z písemných pramenů víme, že na Horním náměstí byla hluboká studna a také kašna. Na fotografiích jsme viděli altán tyčící se nad studnou, byla tady svého času také pumpa,“ doplnil Schenk, podle kterého byla studna okolo roku 1903 zlikvidována, a později bylo Horní náměstí napojeno na obecní vodovod.

Problematika kácení stromů v Přerově rezonovala také na nábřeží Edvarda Beneše. Zde musela alej ustoupit protipovodňovým opatřením, které mají zabránit rozlití Bečvy. Za stromy, které musí být kvůli stavbě pokáceny, slíbilo Povodí Moravy náhradní výsadbu. „Stromy jsou z hlediska výsadby rozděleny do dvou kategorií – na vzdušné a návodní straně. Ty na návodní straně bude nutné vykácet kvůli výstavbě protipovodňového opatření, na druhé straně hráze by měly zůstat v určitém rozsahu zachovány,“ sdělil k věci mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.