Když sestoupíte z hřebenu Orlických hor v jeho nejvýchodnější části a opustíte páteřní červenou turistickou značku, po níž je možné pohoří přejít od západu po východ, přijdete do údolí Divoké Orlice. Řeka od svého pramene na území Polska začne po několika kilometrech tvořit hranici mezi oběma zeměmi, Polsko opouští právě v místě, kde byl vybudován v letech 1900-1903 kamenný most, který překonává řeku na začátku přírodní rezervace Zemská brána. Symbolicky tak vodní tok vstupuje do země České.
Rezervace byla vyhlášena v roce 1987 a má rozlohu necelých 90 hektarů. Divoká Orlice zde vytváří hluboce zaříznuté údolí a balvanité řečiště vytvářející peřeje. V jarních měsících při tání sněhu si voda prudce proráží cestu korytem a potvrzuje odpovídající pojmenování řeky. Přírodní panorama dotvářejí strmé svahy a skalní útvary.
Několik set metrů nad Zemskou bránou stojí tradiční Orlická chata U Rampušáka. Nečekejte moderní zařízení ve stylu wellness hotelu, ale naopak krásu vznikající při zachování tradičního prostředí v kombinaci s odpovídajícími službami. Místo má nezaměnitelnou atmosféru a stojí za návštěvu. Stejně jako turistický areál na Čiháku zhruba kilometr nad mostem na druhé straně. I přes modernizaci si chata zachovala mnoho z kouzla původních turistických chat budovaných v období první republiky. Nejen proto se vyplatí ji navštívit.
Ale zpátky k vodě. Zemská brána a údolí Divoké Orlice, kterým můžete pokračovat po modré turistické značce, je atraktivní v každém ročním období. Na jaře vidíte divokou řeku, v níž si voda proráží svou cestu před balvany a skalní útvary, v létě jsou peřeje a tůně vítaným místem osvěžení pro otužilce, protože ani při parných dnech se zde voda díky své rychlosti a okolnímu prostředí příliš neohřeje a zůstává studená.
Půl kilometru po proudu od kamenného mostu dojdeme přes skalnaté útvary k Pašerácké lávce. Jak už název napovídá, ačkoliv byla původně vybudována pro potřeby dřevorubců, sloužila spíše k pašování různého druhu zboží z Kladska. Po dalším půl kilometru chůze podél řeky dojdeme k pěchotnímu srubu Na potoku, který byl vybudován v rámci prvorepublikového systému opevnění. Po dalším půl kilometru nás čeká další zajímavost – Ledříčkova skála. Legendární zbojník Orlických hor je na rozdíl od jiných případů skutečnou historickou postavou. Žil v 19. století a poblíž Zemské brány údajně pobýval dvacet let. A jak to znáte, často bohatým bral a chudým dával…až na čas zmizel a našli ho na jaře na jaře se zlomeným vazem…Některé pověsti tvrdí, že neumřel, jen se přemístil jinam…
Modrá turistická značka pokračuje dále údolím romantické Divoké Orlice, kde půjdeme pod řadou skalních útvarů, až do Klášterce nad Orlicí a k vodní nádrži Pastviny, která je v létě atraktivním místem pro koupání.
Foto: Marek Síbrt
