Ministerstvo dopravy končí s výstavbou vodních děl

Nově budou jezy či plavební komory stavět jednotlivá povodí, která spadají pod ministerstvo zemědělství. Právě na tomto resortu bude také záviset případná výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe. Co za významnou změnou stojí? Pod ministerstvo zemědělství už spadají jednotlivá povodí, která se starají o plavební komory a další zařízení umožňující provoz. Od Ředitelství vodních cest by mělo ministerstvo nově převzít i starost o jejich výstavbu a projektovou přípravu. Ministerstvu dopravy zůstane výstavba silnic a železnic.

Poslední velkou akcí, kterou resort Dana Ťoka podle informací idnes.cz v této oblasti zřejmě uskuteční, je projednání detailů další přípravy kanálu Dunaj-Odra-Labe na úrovni vlády. „Rozestavěné stavby ŘVC dostaví. Bylo by neproveditelné tyto stavby zodpovědným způsobem předat,“ uvedl tiskový mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

Z trojice státních investorských organizací spadajících pod ministerstvo dopravy je Ředitelství vodních cest nejmenší. „Zatímco Ředitelství silnic a dálnic v roce 2017 na výstavbu a údržbu silnic vynaložilo přes 37 miliard korun a Správa železniční dopravní cesty na železniční spojení o čtyři miliardy méně, ŘVC v témže roce hospodařilo podle výroční zprávy Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) s necelými 209 miliony korun. Tomu odpovídá i počet úředníků, kterých jsou v současnosti tři desítky,“ píše idnes.cz.

Osekání pravomocí Ředitelství vodních cest není na programu poprvé. Organizaci hrozil zánik již před šesti lety, ale tehdy rozdělení úředníků ŘVC mezi resorty dopravy a zemědělství zabránily obavy z možnosti zastavení výstavby a případná hrozba vracení až 1,2 miliardy korun z evropských dotací.

Po převedení většiny pravomocí na povodí zůstane ŘVC podle dohody ministrů zavádění IT systémů v říční plavbě. Mezi ně patří například povinné odpovídače a elektronické říční mapy pro lodě na významných vodních cestách, nebo dohled na projekty vzniklé v jednotlivých povodích.

Sektor vodní dopravy v České republice potřebuje stabilizovat a zvýšit konkurenceschopnost vůči silniční a železniční dopravě. Počítá se s rozvojem osobní dopravy, která tvoří významnou součást turistického ruchu. Řada otázek se týká výstavby jezu v Děčíně. Na 3,5 miliardy korun by měly přijít úpravy Labe u Přelouče. Obdobná částka bude potřeba pro výstavbu zdvihadel pro rekreační lodě na vltavských přehradách.

Vodní doprava v České republice je limitována délkou splavných úseků. Ta činí 355 kilometrů. Výhodou je, že plavební systém je téměř vždy propojen s mořem. Klíčovou roli sehrává Labe ústící do Severního moře. Údržba lodní dopravy, která dnes představuje procento všech nákladních přeprav v České republice, patří v porovnání se silniční nebo železniční dopravou k těm jednodušším.