Rekultivace území kolem jezera Most se komplikuje

Areál u jezera Most letos nestihne otevřít, stavbaře totiž trápí podzemní voda. Mostecké jezero vzniklo jako výsledek rekultivace bývalého lomu Ležáky. Významné změny vodstva na Mostecku byly způsobeny těžbou hnědého uhlí. Toky byly regulovány, napřímeny a odkloněny z původního koryta. U jezera se staví příjezdová silnice, napojení turistických cest, cyklotras a připravuje se budování pláží a rekreačního zázemí.

„Projekt sice s hladinou podzemní vody počítal, nikdo ale nepředpokládal, že se objeví už třicet centimetrů pod povrchem,“ vysvětlil vedoucí odboru veřejných zakázek města Most František Jirásek. Primátor města Jan Paparega prohlásil, že se jezero veřejnosti otevře v roce 2020.

Není však jasné, jak to bude s pozemky. Během rekultivace patří stále státu, který chce území městu prodat. Radnici se to však nelíbí a vyjednává. „V současné době jsme na částce sto milionů korun za majetkoprávní vypořádání a roční údržbě zhruba dvacet milionů korun,“ vyčíslil Paparega. Magistrát loni uvedl, že by chtěl plochu získat za korunu s tím, že by se staral o provoz. Výše nákladů se odhaduje na 15 až 20 milionů korun ročně. S rozsáhlým zavodněním Mostecka počítá také nadgenerační rekultivační plán.

Pro výrobu pitné vody slouží na Mostecku čtyři úpravny: Most-Velebudice, Bílý Potok, Meziboří a Janov. Pro úpravnu ve Velebudicích se využívají jako zdroje nádrže Nechranice a Přísečnice, pro úpravnu Bílý Potok je to přehrada Fláje a Bílý Potok, úpravna Meziboří je zásobována vodou z Flájí a úpravna Janov z vodárenské nádrže Janov. Z veřejné vodovodní sítě je zásobováno 97,5 % obyvatel Mostecka, u zbylých 2,5 % jde o pitnou vodu z lokálních zdrojů.