Záchranu tonoucího člověka ze zamrzlé nádrže Trnávka na Humpolecku si na vlastní kůži vyzkoušeli profesionální hasiči z celé Vysočiny. „Každý rok jsou tu jiní hasiči. Snažíme se o to, aby byli proškolení všichni. Výcvik se samozřejmě koná pod vedením zkušených instruktorů,“ informovala mluvčí vysočinských hasičů Petra Musilová.
Případy, kdy se pod někým na Vysočině prolomí led, jsou podle Musilové ojedinělé. To však podle mluvčí nehraje žádnou roli. „Záchranu tohoto typu musíme mít nacvičenou a potřebujeme, aby kluci znali všechny techniky, jak osobu dobře, rychle a efektivně vyprostit z ledového sevření,“ podotkla Musilová.
Hasiči si vyzkoušeli několik postupů, jak zachránit tonoucí osobu. „Kromě standardních prostředků, jako je lano, žebřík či hasičská hadice, máme i speciální pomůcky, a to nafukovací lávku nebo člun. Hasiči si tedy zkouší všechny metody, jak záchranu tonoucího zvládnout. Máme tu i stanoviště, na kterém se učí sebezáchranu,“ poznamenala Petra Musilová.
A jak hodnotili cvičení samotní aktéři? „Byl to super zážitek, jinde si tohle nevyzkouším. Vybavení, které tu je, nikde k dispozici nemám, takže je to pro mě nová zkušenost, a musím říci, že perfektní,“ sdělil své pocity bezprostředně po výcviku Marek Doležal z Velkého Meziříčí.
Před výcvikem ještě hasiči absolvovali teoretickou přípravu. „Seznámili se se základními prostředky, které se k záchraně používají, sledovali, jak při záchraně postupovat a také měli psychologickou přednášku a přednášku o první pomoci,“ uzavřela Musilová.
Kromě nešťastných událostí v podobě pádů do vody lákají ledové plochy k zimním sportům, a lidé se tak riziku vystavují dobrovolně. Na ně opakovaně upozorňují vodohospodáři. „Vodní plochy nezamrzají rovnoměrně, tloušťka a pevnost ledu se může odlišovat, a tyto odlišnosti jsou pouhým okem neviditelné. U nádrží se provádí manipulace s hladinou. To může vést k vytváření prasklin v ledu, dutin pod ledem, k jeho zeslabování a celkové nestabilitě plochy. Led je v důsledku manipulace často zavěšen i mnoho centimetrů nad skutečnou vodní hladinou. V tocích dochází k podobným jevům samovolně vlivem kolísání jejich stavu. K nestabilitě ledu přispívají i výkyvy počasí,“ zdůraznilo například Povodí Labe.
