Onšov nedaleko Vranova nad Dyjí potřebuje nový vrt pro zajištění pitné vody. Připojení na vodovod je však pro vesnici drahé. Obec zatím využívala studnu, ve které však přibývají dusičnany. Podle starosty Ivana Oujezdského je na vině nedaleké zemědělské středisko. Malé obce se také potýkají s problémy při obsluze vodovodů. Jaké má Onšov možnosti?
Úřady Onšovu doporučují připojení na Štítarský skupinový vodovod u tři kilometry vzdálené Lesné. „Podle rozpočtu, který máme na tuhle variantu zpracovaný od Vodárenské, by nás vybudování vodovodu přišlo na deset milionů korun, což je pro tak malou obec, jako jsme my, příliš vysoká cena. Dostali bychom se do dluhů,“ konstatoval Oujezdský. Obec vede v osmém volebním období v řadě.
Obdobný problém řešili na Znojemsku také ve Zblovicích. „Po zhoršení kvality vody ve studni jsme udělali hluboký vrt a naštěstí jsme narazili na dobrý a velmi vydatný zdroj vody. Teď zbývá dokončit nezbytné úřední náležitosti a můžeme začít vrt používat,“ sdělil starosta Zblovic Jan Máca.
Nejvíce samostatných vodovodů přitom funguje v menších obcích. Při namátkových měřeních však na rozdíl od velkých vodovodů vykazují ty menší občasné překročení kvalitativních limitů. Podle hygieniků je na vině nedostatek zkušeností obsluhy objektů.
Například Hostašovice na Novojičínsku si vodovod spravují samy a kvalitu vody vyhodnocují vždy dvakrát ročně. „Z tohoto pramene problémy nejsou. Občas se stane třeba po deštích, když používáme záložní pramen, že se musí vodojemy přidezinfikovat, aby kvalita byla odpovídající,“ řekl v červnu 2017 starosta obce Zdeněk Kelnar. Podobných menších vodovodů je v Moravskoslezském kraji zhruba 170.
Za problémy může převážně nezkušenost a chyby pracovníků menších vodovodů. „Velké vodárenské společnosti zaměstnávají středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělané odborníky, mají k dispozici vlastní laboratorní zázemí vlastní. Malé obce toto zpravidla k dispozici nemají,“ připomenul Radim Mudra z Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje.
Ilustrační foto
