Náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík hovořil ve svém příspěvku na konferenci Provoz vodovodů a kanalizací, jejíž šestnáctý ročník proběhl 6.-7. listopadu v Brně, o stavu a vývoji oboru v porevolučním období. Mluvil také o aktuálních úkolech, které před oborem stojí, a roli, kterou v něm hraje ministerstvo zemědělství.
Podle Kendíka je jednou z nutných reakcí na problematiku sucha v některých částech naší země propojování vodárenských soustav. Byla zahájena spolupráce mezi ministerstvem a významnými provozovateli týkající se této problematiky. Kde se bude jevit toto propojování příliš ekonomicky náročné a nebude dávat ekonomický smysl, bude ho ministerstvo připraveno podpořit v případě, že bude efektivním nástrojem pro zajištění stabilního zásobování pitnou vodou daného regionu.
Podle Kendíka se při vděčném mediálním tématu stavu vodárenské infrastruktury a ceně vody málo hovoří o tom, že více než 90 % infrastruktury je ve vlastnictví municipalit, pouze malou část naopak drží v majetku vodárenské společnosti se zahraniční účastí (Beroun, významná část Moravskoslezského kraje). V přednášce reflektoval výrazný nárost délky vodovodní i kanalizační sítě v naší zemi za uplynulých dvacet let. Tento výrazný nárůst jde ale proti spotřebě vody na osobu a den a výrazně převyšuje podíl obyvatelstva připojeného na veřejný vodovod nebo kanalizaci. Tím se logicky zvyšují nároky kladené na prostředky alokované do obnovy sítě.
Podle Kendíka je obor velmi atomizován, což je jeho největším hendikepem, a měl by směřovat k větší koncentraci vlastníků i provozovatelů. Zmínil také důležitost stability před překotnými změnami. Hlavním cílem by mělo být dosažení samofinancovatelnosti oboru – tedy nalezení rovnováhy mezi cenou za službu a náklady na její poskytování.