Ve Smržovce chtějí postavit průmyslovou zónu. V blízkosti se ovšem nachází prameniště Nisy. Před časem stavbu zastavily protesty stovek lidí. Smržovka ale nyní schvaluje nový územní plán, v němž počítá s několikahektarovou průmyslovou zónou, která by se k prameništi přiblížila na 60 metrů.
Pramen Nisy je atraktivním turistickým místem. Jezdí sem lidé i z Německa a Polska. Začíná zde také cyklistická stezka Odra – Nisa. Obyvatelé se bojí poničení pramene a ztráty vody. Petici proti stavbě areálu podepsalo asi 700 lidí. Vedení společnosti Titan Metalplast dočasně ustoupilo, se stavbou zóny ale počítá město.
„Kvůli abnormálnímu suchu jsme bez vody už teď, celá oblast se postupně vysušuje, vodovod tu není. Až se zóna postaví, změní se vsakování a může dojít i ke zničení prameniště,“ řekla Sylva Halamová, která je členkou sdružení Smržovka srdcem, které mimo jiné proti stavbě průmyslové zóny na zelené louce brojí. Místní se obávají také nárůstu kamionové dopravy.
„Chceme zachovat krajinný ráz turistického městečka Smržovka. Lidé sem chtějí jezdit na chaty, nechtějí, aby tu průmyslová zóna vznikla nesmyslně na zelené louce. Bojujeme i za zachování půdy a luk,“ uvedl nově zvolený zastupitel za Smržovku srdcem Pavel Jindra.
Podle sdružení Smržovka srdcem město průmyslovou zónu nepotřebuje. „Za Jabloncem je plno firem a průmyslových podniků, a ty nemohou sehnat pracovníky. Vozí je ze zahraničí. K čemu stavět na zelených loukách nové haly, které pak třeba investor opustí, a zůstane tam jen krabice a zničená příroda?“ nechápe Halamová.
Starosta Marek Hotovec je jiného názoru. „Argument o současné zaměstnanosti je lichý. Zaměstnanost se stejně jako hospodářský růst pohybuje v periodách. Stav, který je dnes, se může za několik let úplně změnit. Vždycky jsme byli průmyslová oblast a žili jsme z průmyslu, nikdy jsme nežili z turistického ruchu. A ani nebudeme,“ uvedl Hotovec.
Podle něj totiž průmyslová zóna tvoří jen procento rozlohy Smržovky. Zbytek připadá na lesy, louky a městskou zástavbu. „Studie, kterou jsme nechávali zpracovávat k územnímu plánu a pak ještě samostatně k prameništi, jednoznačně hovoří o tom, že se ztráty vody kvůli výstavbě průmyslové zóny obávat nemusíme,“ zdůraznil Hotovec.
Liberecký kraj navrhuje protipovodňová opatření pro Nisu za čtyři miliony korun
Kraj v současnosti chystá projekt za čtyři miliony korun, který má zvýšit bezpečnostní opatření v povodí Lužické Nisy. Cílem studie je totiž zajistit preventivní kroky a snížit negativní dopady povodní pro katastrální území obcí Bílý Kostel nad Nisou, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Kryštofovo Údolí, Mníšek a Oldřichov v Hájích. Na akci získal kraj dotaci z Operačního programu Životní prostředí, ale finančně by se na ní měly podílet také samotné obce.
„Rada kraje souhlasila s projektem pod podmínkou, že se na něm budou finančně podílet obce, jejichž území jsou projektem dotčeny. Obce v horním povodí, tedy i město Liberec a většina dalších výše po toku, neprojevily zájem o zapojení, proto nejsou v řešení zahrnuty,“ vysvětlil hejtman Martin Půta. Dnes je projekt ve fázi, kdy byla po úvodní analytické části již dokončena i část návrhová. Probíhá studie, jak by měly být provedeny jednotlivá navržená opatření.
„Komplexní protipovodňovou ochranu na Lužické Nise a významné snížení škod při povodních pro území Chrastavy, Bílého Kostela nad Nisou, Chotyně a Hrádku nad Nisou není možné zajistit bez větších technických opatření, jako jsou protipovodňové zdi, hráze, zkapacitnění koryta či vytvoření náplavek,“ upřesnil radní pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova Jiří Löffelmann.
Zdroj: idnes.cz
Ilustrační foto