Barrandovský most čeká významná oprava, prosakuje v něm voda

Kompletní obnova izolace, oprava říms a sanace pláště proběhne na Barrandovském mostě v Praze. Jeden z klíčových dopravních uzlů se kompletně otevřel před 30 lety. Technická správa komunikací chce s rekonstrukcí začít po roce 2020. Rozdělí ji do několika etap. Již před třemi lety studie zjistila, že mostem výrazně prosakuje voda.

Most se stavěl deset let a byl otevřen v listopadu 1988. „Barrandovský most pro nás znamená velmi důležitou spojnici obou břehů Vltavy a vůbec velmi důležitou spojnici celého města. Projede po něm 142 tisíc vozidel za 24 hodin, což je opravdu velké množství. Kromě toho, že je na městském okruhu, plní i funkci lokálního mostu. Jednoduše řečeno vazby mezi Smíchovem a Podolím. Jeho problém je, že se jedná o velký průplet mezi dopravními proudy, a tím pádem je jeho kapacita do jisté míry omezena. Samozřejmě tam také můžou vznikat dopravní nehody, které se nám pak vzhledem ke kaskádě tunelů na městském okruhu přenesou přes úplně celé město,“ vysvětlil pro Radiožurnál Václav Novotný z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Od jeho otevření se na most téměř nesáhlo. Nutná je proto kompletní modernizace. „Práce se budou týkat dilatací, kompletní přeizolace, budou se dělat římsy a kompletní sanace pláště. Budeme se snažit rekonstruovat most po částech, byť i za cenu toho, že opravy potrvají několik let. A vždy se budeme snažit zachovat dva plus dva jízdní pruhy,“ popsala mluvčí TSK Barbora Lišková. Správa chce zahájit práce po roce 2020. V posledních letech most systematicky kontroluje a připravuje celkový rozsah prací.

Obšírnou diskuzi o stavu tuzemských mostů a lávek otevřely prosincový pád betonové lávky do řeky Vltavy v pražské Tróji a související téma možné demolice Libeňského mostu. Například podle soudního znalce v oblasti stavebnictví Romana Fojtíka životnost dřevěných mostů vysoce přesahuje životnost těch betonových. V České republice se však dřevěné mosty téměř nestaví a stávající jsou ve špatném technickém stavu.

„Dřevěné mosty jsou určitě mnohem trvanlivější než betonové a i na českém území máme takové, které v dnešním roce mají tři sta let – například most Černvíru u Pernštejna. Je vidět, že když se se dřevem správně zachází, dokáže tento materiál odolat povětrnostním podmínkám a může přetrvat staletí,“ prohlásil Fojtík. Například ve Švédsku je třetina nově vznikajících mostů ze dřeva.

Na dřevěné konstrukce mostů se dlouhodobě zaměřuje sousední Rakousko. Podle Fojtíka však takové mosty, které by unesly osobní automobil, v tuzemsku téměř neexistují. Rozhodující slovo mají v Česku zadavatelé, což jsou zejména státní instituce, které preferují beton.