Tato vyhláška v § 7 uvádí:
§ 7
Požadavky na odběr vzorků a metody rozboru
(1) Nestanoví-li tato vyhláška jinak, postupuje se při odběru vzorku pitné nebo teplé vody podle metod obsažených v českých technických normách.8)
8) Například ČSN ISO 5667-5 Jakost vod. Odběr vzorků, část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven vody a z vodovodních sítí. ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod. Odběr vzorků, část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi. ČSN ISO 5667-14 Jakost vod. Odběr vzorků, část 14: Pokyny k zabezpečení jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.
(2) Odběr vzorků pitné vody pro stanovení mikrobiologických ukazatelů se provádí podle tabulky 1 ČSN EN ISO 19458 (757801) Jakost vod – Odběr vzorků pro mikrobiologickou analýzu, a to podle účelu vzorkování „b“ – z kohoutku, jedná-li se o odběr u spotřebitele, nebo podle účelu vzorkování „a“ – z rozvodného potrubí, jedná-li se o odběr na výstupu z úpravny nebo v rámci distribuční sítě zejména z vodojemů a v odůvodněném případě z hydrantů. Oba odběry zahrnují odstranění všech připojených zařízení a dezinfekci kohoutku nebo výtokového ventilu, účel vzorkování „a“ navíc zahrnuje propláchnutí kohoutku před odběrem.
Při odběru vzorků pro mikrobiologickou analýzu je tedy potřeba postupovat dle tabulky 1 ČSN EN ISO 19458. Tato norma uvádí:
SOVAK ČR je přesvědčen, že:
-
požadavky obou norem (ČSN ISO 5667-5 a ČSN EN ISO 19458) nejsou v rozporu;
-
novější ČSN ISO 5667-5 se na starší ČSN EN ISO 19458 na několika místech odkazuje;
-
při odběru vzorku pro mikrobiologickou analýzu se v praxi běžně provádí desinfekce kohoutku ostřikem desinfekčním roztokem většinou na bázi lihu, a tedy je nutné provést „krátkodobý proplach“ vzorku za účelem odstranění vlivu desinfekčního činidla v souladu s požadavkem ČSN EN ISO 19 458 (kap. 4.4.1.4);
-
každá laboratoř příp. odběrová skupina si musí verifikovat časový interval, za který se odstraní používané dezinfekční činidlo.