Ředitel SOVAK ČR Oldřich Vlasák k financování podniků Povodí

Státní podniky jednotlivých povodí u nás jsou v současnosti z velké části financovány průmyslovými subjekty. Ty platí poplatky za odběry podzemní či povrchové vody. Jedná se o efektivní systém? Pro portál prumyslovaekologie.cz o tom hovořil Oldřich Vlasák ze SOVAK ČR.

„U financování vodního hospodářství je zapotřebí oddělit takzvanou malou a velkou vodu. Náš spolek sdružuje zejména zástupce významných vlastníků a provozovatelů veřejných vodovodů a kanalizací a dodavatelských společností – tedy malé vody. Zde mohu konstatovat, že úroveň financování z plateb za vodné a stočné od konečných odběratelů již dosáhla zejména ve velkých celcích úrovně, která je na špičce v celé Evropě, pokud srovnáváme množství prostředků, které plynou každoročně jako investice do veřejných vodovodů a kanalizací,“ sdělil na úvod Vlasák.

Důkazem jsou v tomto případě data, která každoročně publikuje ministerstvo zemědělství. Kupříkladu zpráva o benchmarkingu dokládá vysokou úroveň samofinancovatelnosti větších vodárenských celků. Problémem jsou podle Vlasáka zejména fragmentované a malé majetkové struktury, které vznikly rozpadem velkých celků i z důvodu nesystémové dotační podpory. „Ty vznikly rozpadem velkých celků i z důvodu nesystémové dotační podpory, často i populistických a politicky orientovaných rozhodnutí některých vodáren směrem ke snížení cen, které následně neumožňují generování dostatečných zdrojů obnovy,“ pokračoval Vlasák. Problém vidí také v dlouhodobém financování v oblasti takzvané velké vody, pokud bude pokračovat trend snižování odběrů pro průmysl, a to zejména energetický a chemický.

„Stabilizujícím prvkem celé mozaiky je tak bezesporu malá voda, kdy podniky vodovodů a kanalizací tvoří nyní svými platbami za odběr vody povrchové zhruba čtvrtinu celkových plateb a odběry zůstávají v posledních několika letech již na stabilních úrovních. Přesto je právě podíl energetiky a průmyslu zapotřebí řešit tak, aby nevznikl vodárenský efekt, který dobře známe z oboru veřejných vodovodů a kanalizací,“ zdůraznil dále Vlasák.

Ředitel sdružení také zmínil skutečnost, že spotřeba vody v tuzemsku od roku 1993 klesla o polovinu. „A to vyvolalo se zreálněním dříve nekalkulovaných nákladů zásadní dopad na růst cen pro vodné a stočné. Stávající systém rovněž vede k rozdílným cenám za odběr povrchových vod v jednotlivých povodích, což nejenže vytváří rozdílné náklady spojené s výrobou vody pitné, ale dokonce efektivně brání propojování vodárenských soustav a převodu vody napříč regiony,“ konstatoval Vlasák.

Podle jeho slov by mělo být financování státních podniků povodí více součástí státního rozpočtu, a nikoliv záviset na objemu odebrané povrchové vody. „Přesun do daňové zátěže tak je určitě vhodnou cestou, zvláště pokud zvážíme široký rozsah působnosti státních podniků povodí, které odpovídají za přípravu, zajištění i provoz ohromné soustavy protipovodňových opatření, jejichž beneficientem jsme my všichni,“ uzavřel Vlasák.