Reakce MŽP ČR na reportáž Voda v ohrožení

Ministerstvo reaguje na odvysílanou reportáž Jana Tuny na internetové televizi Stream  o záměru těžby štěrkopísku v lokalitě Uherský Ostroh. Podle MŽP redaktor veřejnosti odprezentoval jednostranně zaměřené (v naprosté většině nepravdivé a smyšlené spekulace) informace, aniž by, kromě krátké citace ministra Brabce, dostalo prostor reagovat na sdělení různých aktérů také ministerstvo. Redaktor údajně požádal pouze o písemné vyjádření a odpovědi na své otázky v termínu dostal, přesto získané informace ve výsledné reportáži vůbec nereflektoval. Ministerstvo proto zveřejňuje všechny odpovědi, které byly Tunovi odeslány, včetně pozdější doplňující otázky. Reakci MŽP publikuje portál vodarenstvi.cz v nezměněné podobě. 

1) Z jakého důvodu Ministerstvo životního prostředí ČR podpořilo plánovanou těžbu škěrkopísku v Uherském Ostrohu, která má být realizována v těsné blízkosti jednoho z nejvýznamnějších zdrojů pitné vody v ČR, proti které protestují nejen místní občané, představitelé samosprávy, ale i odborníci?

Tak v první řadě je potřeba zdůraznit, že tím, že MŽP vydalo stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí v rámci odborného a zákonem stanoveného procesu EIA (který vychází z evropských předpisů) neznamená, že by MŽP těžbu jakýmkoliv způsobem podpořilo nebo podporovalo. Stanovisko EIA není rozhodnutím o těžbě, ani žádným podporujícím stanoviskem, ale je nezbytným podkladem pro povolovací řízení (v tomto případě pro báňský úřad, který vydává povolení k těžbě). Na základě odborných podkladů, které MŽP obdrželo v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), nebylo prokázáno ohrožení jímacího území zdroje pitné vody. Oponentní studie, které byly v rámci procesu EIA zpracovány odborníky na hydrogeologii, navíc potvrdily správnost postupů a metod použitých v dokumentaci EIA včetně navržených opatření a záměr označily jako akceptovatelný s tím, že rizika pro jímací území se realizací záměru nové těžby, za stanovených podmínek, nezvýší.

2) Zda je vůbec možné zajistit, aby v době velkých problémů s podzemní vodou nejen v celé ČR, varování odborníků právě ohledně stále se zhoršující se situace s podzemní vodou, nebyl ohrožen tento zdroj pitné vody? Případně jak?

Sucho a úbytek podzemních vod a těžba štěrkopísku spolu v tomto případě nijak nesouvisí. V předmětném území se už desítky let štěrkopísek těží. Na základě těchto zkušeností je možné modelovat směr toku podzemních vod. Na základě zkušeností nejenom z oblasti Uherského Ostrohu je pak možné popsat i situace, kdy zdroj pitné vody je od těžby několik stovek metrů. V jiných případech po celé ČR je jímací území zdroje pitné vody od těžby dokonce blíže než v případě Uherského Ostrohu a nikdy nedošlo k nějakým problémům či k přímému ohrožení zdroje pitné vody. Stanovisko EIA je vydáváno podle zákona a měří všem stejně. Pokud lze rizikům předejít a situace je, co se týká vlivů na životní prostředí a vyhodnocení rizik, obdobná jako v jiných případech, nemůže jednou stanovisko být vydáno kladné a jednou záporné.

3) Jak se stavíte k argumentům proti těžbě nejen místní samosprávy a občanů, ale například i uznávaných hydrogeologů?

Odborné připomínky byly v rámci procesu EIA řádně vypořádány, MŽP nechalo zpracovat nezávislými odborníky na hydrogeologii v rámci procesu EIA dvě oponentní studie, které se zabývaly jak předloženou dokumentací (kterou předložil do procesu oznamovatel záměru – tedy těžař), tak i připomínkami a studiemi, které přišly ze stran odborné veřejnosti. Zákonný postup MŽP potvrdilo i několik přezkumů samotného procesu EIA. Jiné než odborné připomínky proces EIA zohlednit nemůže (proces EIA zkoumá pouze vlivy záměru na životní prostředí a zdraví lidí). Co se týká nesouhlasu občanů s těžbou, tak ten může zohlednit především samotné město Uherský Ostroh, které vlastní pozemky, na kterých je plánováno těžit. Pokud město předmětné pozemky neprodá, k těžbě nikdy nemůže na základě horního zákona dojít. Odborné připomínky a případné nové skutečnosti, které vyvstanou, nebo jsou doručeny po procesu EIA, pak musí zohlednit ty úřady, které těžbu povolují (v tomto případě báňský úřad). Tento postup je závazný, judikovaný Nejvyšším správním soudem.

4) Zda jste zaznamenali pokusy o korupční jednání?

V souvislosti s tímto případem jsme žádné informace o takovém jednání nezaznamenali. Pokud bychom jakékoliv podněty obdrželi, tak bychom je samozřejmě okamžitě předali policii. V souvislosti s tímto případem jsme ale zaznamenali zmínky o konkurenčním boji těžebních společností, nicméně MŽP v rámci procesu EIA toto nezohledňuje ani nezkoumá, neboť nemůže (proces EIA vyhodnocuje vlivy záměru na životní prostředí a zdraví lidí). Stejně tak MŽP neřeší vlastnictví pozemků pro účel těžby, které v tomto případě vlastní město Uherský Ostroh. Vlastnictví pozemků však řeší horní zákon, který neumožňuje povolit těžbu, pokud nejsou vypořádány vlastnické vztahy pozemků. V tomto případě tedy klíč k povolení těžby leží na městu Uherský Ostroh.

5) Jak se k celému problémů staví přímo ministr Richard Brabec?

Citace ministra Brabce: ,,Samozřejmě, že nesouhlas občanů s těžbou vnímám, a jako politik bych nechtěl povolit něco, s čím občané i někteří odborníci nesouhlasí. Jenže ministr odborný proces EIA nesmí nijak ovlivňovat ani z titulu šéfa úřadu, ani z titulu politika. EIA je nezávislý odborný proces, má jasná zákonem daná pravidla. Kdybych byl ale politik, který by mohl situaci ovlivnit, tak bych určitě neprodal těžařovi pozemky, pokud si občané těžbu nepřejí, a tím bych de facto jakoukoliv těžbu znemožnil.“

Odpověď na doplňující otázku, kde jsou zmiňované zdroje pitné vody blíže těžbě, než je plánováno v Uherském Ostrohu.

Jedná se například o tyto lokality, z nichž u některých je voda jímána přímo z těžebního jezera:

Pískovna v Ostrožské Nové Vsi – těžba již ukončena. Nejbližší jímací vrt cca 250 metrů od těžebního jezera, voda jímána i z těžebního jezera.

Pískovna Polešovice – stávající těžba, vzdálenost od nejbližšího jímacího objektu cca 250 metrů. Projednává se ,,žádost“ (Oznámení podáno na KÚ Zlínského kraje) na další rozšíření těžby.

Pískovna Hulín – stávající těžba, vzdálenost jímacích objektů od těžebního jezera cca 200 metrů.

Pískovna Kvasice – těžba již ukončena. Jímací objekty cca 50 metrů od břehu těžebního jezera, jímání vody rovněž i přímo z těžebního jezera.

Pískovna Zaječí – stávající těžba, vzdálenost nejbližšího jímacího objektu od těžebního jezera cca 400 metrů.

Pískovna Kluk u Poděbrad – stávající těžba, vzdálenost nejbližšího jímacího objektu od těžebního jezera cca 150 metrů.

Pískovna Moravičany – těžba již ukončena, vzdálenost nejbližšího jímacího objektu od těžebního jezera cca 100 metrů.

Pískovna Oplatil II– těžba již ukončena, záložní zdroj vody – jímání přímo z těžebního jezera. Závěrem doplňuji, že těžba v Uherském Ostrohu je plánována ve vzdálenosti cca 600 metrů od nejbližšího jímacího objektu.