Zeleň ve Strakonicích zavlažují unikátní vaky

Sucho a nedostatek vody vyřešil strakonický odbor životního prostředí nákupem a instalací nového zavlažovacího systému. Používán je zejména v intravilánu města. Závlaha spočívá v připnutí naplněných vaků vodou ke stromům. Kapacita každého z nich je zhruba 60 litrů.

„Vak funguje na principu kapkové závlahy, která postupně uvolňuje vodu ke kořenovému systému stromu po dobu 9 hodin. Ve srovnání s běžnou zálivkou, kdy se ke stromu aplikuje okolo 30 litrů vody, je systém zavlažovacích vaků nesporně účinnější,“ řekl vedoucí odboru ŽP Jaroslav Brůžek. V první fází nakoupily Strakonice 30 závlahových vaků, které byly ihned instalovány na extrémně suchá místa k nové výsadbě v polovině srpna.

Obyvatelé je mohou vidět například na Palackém náměstí, kde jsou dřeviny vysázeny v rozsáhlých vydlážděných plochách a dále u výsadeb podél nového mostu v Lidické ulici. Jihočeši počítají i s umístěním 60 nových vaků. Cílem je zefektivnit hospodaření s vodou a vytvořit kvalitní podmínky pro přijmutí nových výsadeb, které budou v budoucnu výrazně zlepšovat mikroklima městského prostředí.

Sucho ničí stromy na jižní Moravě

Pracovníci technických služeb věnují v posledních týdnech městským stromům na jižní Moravě zvýšenou péči. Kvůli nedostatku vláhy totiž usychají. „S obrovským suchem bojujeme už od jara. Problém je, že v Brně máme 17,5 tisíce stromů v takzvaném uličním stromořadí, tedy v prostoru mezi silnicí a chodníkem, kde je omezená travnatá plocha. Všechny nemáme kapacitu zavlažovat,“ uvedla například Alexandra Koutná z Veřejné zeleně města Brna.

Městská společnost Veřejná zeleň Brna stejně jako ve Strakonicích na ohrožené stromy v centru města umisťuje závlahové vaky, které po celý den postupně uvolňují vodu. Podle Koutné odumírají už i deset či patnáct let staré stromy, které by měly mít dostatečně velký kořenový systém, aby sucho přečkaly.

„Usychají i velké a mohutné stromy. Je opravdu problém, když se za slunného dne a bezvětří ulomí ze stromu v parku velká větev. Velký problém představují jehličnany, které mají povrchový kořenový systém a ve městě se jim obecně příliš nedaří. Ale teď jsem viděl několik stovek uschlých smrků v Židenicích, šlo o dvaceti nebo třicetimetrové kusy. To je opravdu problém,“ řekl v červenci ČTK certifikovaný arborista Tomáš Šarapatka.

Usychání stromů trápí i menší jihomoravská města nebo obce. „Udržet při životě čerstvou výsadbu je čím dál obtížnější, potřebuje mimořádnou zálivku, aby přežila,“ sdělil starosta Lednice Libor Kabát. Tvrdý boj se suchem svádí i v Lanžhotě. „Stromy, které jsme zasadili, udržujeme při životě při nasazení největší péče a víceméně se to daří. Tedy neusychají častěji než v minulosti,“ uvedl starosta Ladislav Straka

Odumírání stromů trápí i Krnov

Místo těch současných chce vysadit odolnější druhy. Na vině je i v tomto případě sucho a klesající hladina podzemní vody. „Z nových výsadeb jsme zatím zaevidovali kolem padesátky stromů, které uhynuly kvůli nedostatku podzemní vody. V případě, že jsou už po záruce a tedy v naší péči, tak je postupně odstraňujeme a nahradíme je novými. Stromy, jež jsou v záruce, zatím zůstávají na místě a jednáme s firmami o jejich reklamaci,“ řekla v červnu ČTK Petra Mužíková z odboru životního prostředí.

Radnice chce změnit druhovou skladbu vysazovaných dřevin. „Abychom předcházeli podobné situaci, v jaké jsme se ocitli letos, bude potřeba sázet především teplomilnější druhy odolné vůči suchu, a tím druhovou skladbu dřevin adaptovat na změnu klimatu. Ve městě se tak začnou více objevovat javory, jerlíny, duby, dřezovce nebo jeřáby,“ doplnila Mužíková.