Rybník Volešek mezi Pištínem a Plástovicemi v oblasti Zbudovských blat na jihu Čech hraje stejně jako okolní malebné vesničky klíčovou roli v románu Karla Klostermanna Mlhy na Blatech líčícím dění v kraji v poslední čtvrtině devatenáctého století a osudy dvou místních selských rodů. Od té doby se v kraji mnohé změnilo, ale oblast místních rybníků a vesniček s typickou jihočeskou selskou architekturou stojí za návštěvu i dnes. Při krásných jarních dnech to platí dvojnásob.
Volešek leží u silnice mezi Českými Budějovicemi a Vodňany poblíž silnice E49 a také obce Plástovice. Má rozlohu téměř 135 hektarů, má maximální hloubku dva a půl metru a dokáže zadržet sedm set tisíc kubíků vody. Dnešní jméno získal až od 19. století – předtím nesl název podle vedle ležící vesnice jako Plástovský rybník. Rybník napájí umělé strouhy, Jakub Krčín v letech 1771-1775 plochu rybníka zdvojnásobil. Z Plástovic je to k hrázi rybníka zhruba kilometr po místní silničce. Z vedlejších Pašic se dá kolem rybníka procházet po polní cestě.
Za návštěvu rozhodně stojí vesnice tvořící centrum architektonické výstavby ve stylu selského baroka. Nejvýznamnější jsou z tohoto úhlu pohledu právě Plástovice a Zbudov se svými vesnickými památkovými zónami – většina domů byla vybudována kolem poloviny devatenáctého století. Ze Zbudova je to pak zhruba kilometr po proudu Bezdrevského potoka, který napájí kromě stejnojmenného rybníka kousek od Zlivi také Zlivský rybník, k pomníku zbudovského rychtáře Jakuba Kubaty. Ten byl na konci 16. století popraven při rebelii sedláků kvůli sporu s tehdejším majitelem hlubockého panství Adamem z Hradce. Jeho postava získala postupem času obraz lidového hrdiny bojujícího proti vrchnosti. Na začátku dvacátého století byl pak odhalen místní Kubatův pomník a postavu rychtáře zpopularizoval Karel Klostermann svým románem. Ostatně v samotném Zbudově stojí jako číslo popisné 1 Kubatův statek.
Poněkud v kontrastu s idylickou jihočeskou krajinou pak působí lokalita okolo blízkých Mydlovar, kde se těžil lignit a v současnosti prochází poškozená krajina rozsáhlou rekultivací. Více se o tomto projektu podniku Diamo můžete dočíst zde.
Foto: Marek Síbrt
