Na konferenci Voda Zlín 2018 vystoupila docentka Danka Barloková z katedry zdravotního a environmentálního inženýrství Slovenské technické univerzity v Bratislavě s příspěvkem týkajícím se úpravy vody a její budoucnosti na Slovensku.
Na Slovensku v současnosti funguje 121 úpraven vody, což je řádově méně než v České republice. Jen 16 % z objemu vody dodávané do veřejných vodovodů představuje voda z povrchových zdrojů. Objem výroby v současnosti dosahuje pro celou zemi 9 100 litrů za sekundy, z toho představuje podzemní voda zhruba 7 700 litrů za sekundu. Z objemu podzemní vody je nutné upravovat pouze zhruba 22 % (1400 litrů za sekundu), což poukazuje na její výbornou kvalitu. Povrchové vody procházejí úpravárenských procesem v celém objemu.
První úpravna pro povrchovou vodu – Hriňová – se začala projektovat kvůli zvýšené poptávce po vodě v souvislosti s rozvojem průmyslu v roce 1956. Vodní nádrž leží na středním Slovensku zhruba 50 kilometrů východně od Banské Bystrice.
Nejstarší úpravna pro podzemní vodu z Vajsova pramene byla uvedena do provozu v roce 1942 nedaleko Krupiny. V minulých letech byla zrekonstruována a její stav odpovídá moderním trendům. To není možné říct právě o výše zmiňované úpravně vody Hriňová, jejíž zařízení je v současnosti zastaralé, technicky nevyhovující a s vysokými ztrátami při výrobě, a dalších příkladech, které byly v příspěvku uvedeny.
V důsledku klimatických podmínek totiž dochází ke zhoršování kvality surové vody z nádrží pro úpravny Hriňová, Klenovec (střední Slovensko, 100 kilometrů východně od Banské Bystrice) a Rozgrund (nejstarší nádrž na Slovensku uvedená do provozu v roce 1744 zásobovala Bánskou Štiavnici). Například posledně jmenovaná úpravna musela být v roce 2015 odstavena kvůli zvýšenému množství živých organizmů z provozu. V důsledku toho musí být oblast zásobována z Pohronského skupinového vodovodu, což kvůli nutnosti opakovaného čerpání zvyšuje náklady na distribuci pitné vody.
Pro úpravny vody Klenovec, Hriňová a Málinec byly v letech 2014-2016 realizovány zkoušky nasazení nových technologií a následně připravené realizační projekty. Modernizace se zasekla na nedostatku financí. Ta je ale podle Barlokové jedinou cestou, jak zajistit jejich provozuschopnost do dalšího období.