Moravskoslezský Magazín Patriot přinesl interview s vedoucí laboratoří společnosti Aqualia infraestructuras inženýring Lucií Chlebkovou. Ta v něm hovoří o kvalitě vody v regionu, analýzách a laboratorních rozborech, stejně jako o tom, na co by si měli dát pozor lidé, kteří využívají vlastní zdroje vody v podobě studní. Rozhovor přinášíme v plném rozsahu.
Buďme hrdí na kvalitu vody v našem regionu!
Ceny vody, vlastnická struktura vodárenských společností, spolehlivost dodávek v souvislosti se suchem nebo povodně a budování často kontroverzně přijímaných protipovodňových opatření (výstavba nádrže Nové Heřminovy v našem regionu) jsou nejčastějšími tématy mediální i společenské diskuze o pitné vodě.
Poněkud se zapomíná na to, že jde o nejcennější surovinu a málo se ptáme, jakou vodu pijeme, jaká je její kvalita, jak ji můžeme sledovat a na co bychom si v souvislosti s tím měli dát pozor.
Jak je to tedy s parametry a kvalitou vody, kterou konzumujeme v regionu? Jak se v jednotlivých částech kraje může lišit? Jak se kvalita kontroluje a jaké parametry musí pitná voda splňovat? Na co si dát pozor v případě, že využíváme pro svůj dům, chalupu nebo chatu vlastní zdroj vody v podobě studny? Na tyto otázky a řadu dalších jsme se ptali vedoucí laboratoří společnosti Aqualia infraestructuras inženýring Lucie Chlebkové.
Kdo určuje, jaké parametry pitná voda musí mít? Jak je jejich dodržování kontrolováno?
Pro kvalitu pitné vody a pro teplou vodu jsou vyhláškou č. 252/2004 Sb. stanoveny hygienické limity. Vyhláška zároveň udává četnost a rozsah kontroly jejich dodržování. Tento předpis je zároveň v souladu s evropskou směrnicí, která definuje parametry kvality pitné vody určené pro lidskou spotřebu. Kontrola se týká chemických, fyzikálních i mikrobiologických vlastností pitné vody.
Dle platné legislativy musí provozovatel vodovodní sítě zajistit provádění rozborů u laboratoře, která je držitelem osvědčení o akreditaci, nebo autorizace či osvědčení o správné činnosti laboratoře. Například v případě SmVaK Ostrava jde o naši společnost, v případě OVAK v krajské metropoli o jejich vlastní laboratoře. Menší vodárenské společnosti nebo města a obce, které si vodohospodářskou infrastrukturu provozují samy, pochopitelně laboratořemi s potřebnými certifikacemi nedisponují a musí vše řešit tak, že se obrátí na externí organizace, které jim analýzu připraví.
Každý rok musí mít vodárenská společnost plán, kolik základních a kolik rozšířených kontrolních odběrů provede. Existuje přesný harmonogram, kdy a kde se budou vzorky odebírat. Například na síti SmVaK Ostrava se minimálně polovina odběrných míst každoročně obmění. Seznam odběrných míst je zasílán ke schválení na krajskou hygienickou stanici.
Jak se lidé dozvědí, že je kvalita vody, kterou pijí, odpovídající?
Zhruba 90 % lidí v České republice je zásobováno vodou z veřejných vodovodů, zbývajících 10 % obyvatel je závislých na vodě z veřejných nebo domovních studní. Další zhruba pětina obyvatelstva používá vodu ze studní na chalupách, chatách o víkendech a na dovolené.
Takže začněme u těch 90 % procent. Informace o kvalitě vody vodárenské společnosti pravidelně zveřejňují na svých internetových stránkách. Například největší vodárenská společnost v regionu – SmVaK Ostrava – tyto základní kvalitativní parametry vody aktualizuje na týdenní bázi. Jednotlivé ukazatele jsou řazeny podle úpravny, kde se pitná voda vyrábí, ale také podle zásobované oblasti. Každý spotřebitel se tak může přesvědčit, že předepsané parametry jsou dodržovány a ubezpečit se o vhodnosti a bezpečnosti konzumace dodávané pitné vody.
Potřebné informace najdete také na webu společnosti OVAK, která provozuje vodovodní síť v Ostravě. Ta sice ve více než 60 % využívá vodu z úpraven zmiňovaných SmVaK Ostrava, kterou dále distribuuje po městě sítí pronajatou od města, ale má také svoje podzemní zdroje. Jejich kvalitativní parametry jsou poněkud jiné – jde o tvrdou vodu s vyšším obsahem minerálů.
Co se týče lidí, kteří pijí vodu ze studní. Těm můžu jen doporučit, aby nepodceňovali pravidelné laboratorní kontroly vody, kterou konzumují. Teď po konci zimy a tání sněhu to bude platit o to víc.
Pro nás laiky. Jaký je rozdíl mezi tvrdou a měkkou vodou, když jste toto rozlišení zmínila?
Zjednodušeně řečeno voda pocházející z povrchových zdrojů, v našem regionu především z údolních nádrží Morávka, Šance a Kružberk je měkká. Pochází ze srážek a je mineralizovaná pouze v malé míře. Oproti tomu voda z podzemních zdrojů, kterou pijí například lidé v části Ostravy, ale třeba také obyvatelé Krnova, je středně tvrdá až tvrdá. Tvrdost totiž způsobují minerály v horninách, jimiž voda prochází. Vlastně jde o soli vápníku a hořčíku ve vodě. Nevýhodou některých sloučenin ve vodě z podzemních zdrojů je to, že například uhličitany se srážejí a vytvářejí tak vodní kámen, který nás může trápit v rychlovarných konvicích nebo pračkách.
Celkovou mineralizaci vody si v poslední době nechávají testovat i zákazníci, jejichž koníčkem je domácí výroba piva. Tvrdá voda je například vhodná k výrobě tmavých piv, méně mineralizované vody zase pro kategorie piv zvaných Pale Ale, tedy světlých svrchně kvašených.
Jakým způsobem je kontrolováno, že jsou zmiňované kvalitativní parametry dodržovány?
Kontrola kvality vody ve vodárenském procesu začíná přímo na jeho počátku, když přiteče surová voda ze zdroje do úpravny pitné vody, a pokračuje po celé cestě pitné vody až do kohoutku odběratele.
Naše laboratoře fungují, kromě centrální akreditované laboratoře v Ostravě – Mariánských Horách, v centrálních úpravárenských provozech společnosti SmVaK Ostrava. Zjednodušeně řečeno se ve zdejších úpravnách upravuje pitná voda pro většinu obyvatel regionu – tedy pro okresy Karviná, Opava, Frýdek-Místek a Nový Jičín. Tato voda je dodávána také do Ostravy a na hranicích města předávána společnosti OVAK, která zajišťuje provoz vodohospodářské infrastruktury v krajské metropoli. Částečně voda z úpravny v Podhradí u Vítkova (z vodního díla Šance) zásobuje také Přerovsko. Voda z Nové Vsi u Frýdlantu (z vodního díla Šance) pak směřuje mimo jiné do příhraniční části Polska – hornického města Jastrzebie-Zdrój.
Dobře. Pojďme postupně. Začněme na zmiňovaných úpravnách vody.
Základním předpokladem pro výrobu kvalitní pitné vody je vždy jakost zdroje. Surová voda z něj následně prochází několikastupňovým technologickým procesem úpravy, přičemž biologové denně odebírají vzorky a kontrolují, zda byly z upravované vody odstraněny nežádoucí organizmy. Tedy trochu odborněji řečeno, sledujeme případné biologické oživení vody.
Kontrola kvality vody hned při přítoku surové vody z nádrže do úpravny pro někoho možná trochu překvapivě. Zajišťují ji pstruzi, siveni a podobné typy ryb citlivé na kvalitu vody a přítomnost ropných, toxických nebo jiných látek. V případě, že by ryby v akváriu zareagovaly, začaly hromadně umírat, obsluha provozu okamžitě přijímá potřebná opatření a je nucena úpravnu odstavit.
Je dobrým znamením, že k tomu prozatím za více než 50 let existence centrálních úpraven Ostravského oblastního vodovodu nikdy nedošlo.
Stejně pohotově probíhají provozní rozbory v laboratořích v areálech úpraven v Podhradí a Nové Vsi, aby mohli technologové v případě potřeby okamžitě reagovat. Máme tedy přesný přehled o tom, jaká kvalita do úpravny přitekla a jaké jsou její parametry, když ji opouští.
Co konkrétně v laboratořích na úpravnách vody sledujete?
V první řadě jde o biologické oživení vody. Denně se setkáváme v surové vodě se sinicemi a řasami, které mají svou výjimečnou roli, protože v potravním řetězci stojí nejníže. Ke svému přežití potřebují pouze anorganické sloučeniny uhlíku, kyslíku, vodíku, dusíku, fosforu, síry a sluneční záření. Velmi početnou skupinou přítomnou ve všech povrchových zdrojích jsou například jednobuněčné rozsivky s křemičitou schránkou na povrchu. Velmi početná je také skupina zelených řas, která zahrnuje několik tisíc druhů s velikostí od několika jednotek mikrometrů po kolonie dlouhé desítky centimetrů. Ve vzorcích se objevují s větší intenzitou především v letních měsících.
Podle charakteristického pancíře, který zdobí a chrání jejich jednobuněčné tělo, jsou pojmenovány obrněnky. Jedná se o velmi různorodou skupinu, někdy s dravým způsobem obstarávání potravy, když svou kořist umí doslova omráčit pomocí vymrštitelných tělísek. A mohla bych pokračovat.
Ano, sinice. O problematice sinic, kvůli kterým se není v létě možné v té a té oblíbené lokalitě koupat, jsme slyšeli všichni….
Jistě. Kvůli produkci toxinů a alergenů způsobují kožní onemocnění. Při přemnožení ve vodních nádržích tvoří tak zvaný vodní květ. Na rozdíl od dříve popsaných druhů nepoužívají k pohybu bičíky, ale disponují mechanizmy, které jim umožňují přežít v poměrně extrémních podmínkách. Ve vzorcích z údolních nádrží se objevují především v létě, během úpravy vody bývají eliminovány.
Jak je to s přítomností popisovaných organizmů v upravené vodě? Co říká legislativa a jaká rizika nám hrozí?
Pitná voda na výstupu z úpravny může podle české legislativy obsahovat až 50 mrtvých organismů v 1 mililitru vzorku, živý se v nich nesmí vyskytovat žádný. Metodika biologického rozboru spočívá proto v monitoringu každého jedince ve vzorku a jeho následném zařazení do biologického systému. Úpravny však obvykle dosahují nižších hodnot.
A co je třeba říct, česká legislativa je v evropském srovnání velmi přísná a lidé u nás obecně pijí velmi kvalitní vodu.
Jak probíhají kontroly při distribuci vody zákazníkům? Tedy na vodovodní síti v regionu?
Provádí kontroly vody na řídicích vodojemech Ostravského oblastního vodovodu, dalších vodojemech v síti, na vytipovaných místech v síti a nakonec také na kohoutku odběratele. Takže se hypoteticky může stát, že pijete vodu, která byla předtím, než si ji pustíte z kohoutku, v síti pětkrát kontrolovaná z hlediska její kvality. Na vodovodní síti ve všech částech regionu se nejčastěji provádí dva typy rozborů. Může jít o rozbor krácený nebo úplný, ve kterém je voda testována na více než 90 ukazatelů. S pojmem krácený rozbor se můžeme setkat, pokud kolaudujeme stavbu rodinného domu s vlastním zdrojem vody a příslušný úřad tento typ méně rozsáhlého rozboru vyžaduje jako jednu z podmínek kolaudace. U obou typů rozborů jsou konkrétní parametry definovány platnou legislativou.
Zmíněné typy rozborů bývají na vodovodní síti doplněny o další kontrolní rozbory podle potřeby technologa.
Jak probíhají kontroly u odběratelů?
Místa, kde analyzujeme kvalitu vody přímo z kohoutku odběratelů, jsou vybírána náhodně a pravidelně se obměňují, aby byl náš zásah co nejširší. Preferujeme ale místa, kde je zásobován větší počet obyvatel, jako jsou školy nebo úřady. Běžně se kontrolují základní chemické ukazatele jako pH, barva, zákal vody, ale i množství volného a celkového chlóru. Výsledky jsou velmi rychle k dispozici a mohou mnoho napovědět o stavu vodovodní sítě. Současně se také analyzují koncentrace železa, manganu nebo těžkých kovů společně s bakteriálními indikátory, jejichž technologické lhůty sice nemůžeme urychlit, ale v hodnocení kvality pitné vody jsou nepostradatelné.
Všechny rozbory pitné vody, které udává provozovatelům infrastruktury zákon, odebrané u spotřebitelů jsou vkládány do centrálního systému hygienické služby jako orgánu ochrany veřejného zdraví) s poetickým názvem PiVo, jehož správcem je ministerstvo zdravotnictví.
Co se stane, když zaznamenáte v kohoutku spotřebitele problém s kvalitou pitné vody?
První věc, kterou je třeba prověřit, je to, zda se problém netýká právě jen toho daného odběrného místa. Problém může spočívat třeba v tom, že voda má ve vnitřní instalaci velkou dobu zdržení, proto může být zakalená, obsahovat mikroorganismy, které mají ideální podmínky k množení. Vnitřní potrubí také může být ve velmi špatném stavu, to se nejčastěji promítne na zvýšené koncentraci železa. Výsledky rozborů tak nejsou příliš objektivní. Proto okamžitě provádíme kontrolní rozbor na dalším nejbližším místě v síti. Může jít o souseda nebo třeba hydrant. Teprve potom, kdybychom zjistili, že nejde o ojedinělý problém způsobený našim zákazníkem, musí vodárenská společnost přijmout opatření pro danou část sítě.
Dá se říci, zda a jak se kvalita vody, kterou v regionu pijeme během posledních desetiletí nebo let zlepšila?
Obecně můžeme říct, že od předlistopadové éry se kvalitativní parametry pitné vody v regionu prokazatelně zlepšily. Prvním důvodem je lepší stav životního prostředí a tím i vyšší kvalita surové vody, z níž se pitná voda vyrábí, druhým pak kontinuální zavádění moderních technologií úpravy, které jsou nutné pro splnění přísnějších předpisů české nebo evropské legislativy.
V průběhu uplynulých měsících se v souvislosti se zdroji zásobujícími Plzeň, nebo také Prahu objevily informace o pesticidech ve vodě. Jak jsme na tom v našem regionu? Bojujeme se stejným problémem? Například úpravna Želivka tuto skutečnost reflektuje a při modernizaci počítá s dalším stupněm v podobě aktivního uhlí, které pesticidy z vody odstraní…
Pesticidy se stanovují v podzemních i v povrchových zdrojích při úplných rozborech v pitné vodě v úpravnách vody a ve vodovodní síti zásobované z těchto úpraven vod. Centrální zdroje Kružberk, Šance a Morávka se nacházejí v horských oblastech s minimálním dosahem zemědělské činnosti, při které jsou pesticidy především využívány a mají významný vliv na kvalitu vody.
Výsledky stanovení pesticidů jsou v případě zmiňovaných zdrojů dlouhodobě pod mezí stanovitelnosti jak v pitné vodě v úpravnách, tak v pitné vodě ve vodovodní síti, a to ve všech třech centrálních zdrojích a úpravnách. Žádná opatření, jejichž cílem by mělo být snížení obsahu pesticidů ve vodě, tedy nejsou nutná.
Kontrolní stanovení pesticidů jsou v pitné vodě ve vodovodní síti prováděny také orgány ochrany zdraví – krajskými hygienickými stanicemi. Všechna kontrolní stanovení jsou v případě oblastí, kam dodává pitnou vodu společnost SmVaK Ostrava, dlouhodobě pod mezí stanovitelnosti.
Takže v tomto ohledu mít obavy nemusíme.
Zmiňovala jste na začátku deset procent populace, která odebírá vodu ze studní. Na co je třeba si dávat největší pozor?
Lidé pravidelný monitoring kvality vody ve studních podceňují. Správná péče o ni přitom může předejít zdravotním komplikacím z nežádoucích látek, které v ní mohou být přítomny. Není odpovědné spoléhat pouze na naše smysly, které nejsou v řadě případů schopny na rozdíl od laboratorních analýz přítomnost nevhodných látek ve vodě zachytit.
S příchodem jara by měli majitelé studní provádět nejen jejich pravidelné čištění a údržbu, ale také věnovat pozornost kontrole kvality alternativních vodních zdrojů v odborných laboratořích.
Analýza dokáže díky chemickým a mikrobiologickým parametrům vody odhalit zdroje znečištění přírodního původu, ale i chemické kontaminace ze zemědělství a průmyslu. Na základě výsledků je možné navrhnout opatření, která pomohou k dosažení vyhovující kvality vody. Aspoň jednou za rok by si lidé měli nechat kvalitu vody odborně zkontrolovat. Začátek jara je v tomto ohledu nejlepší období.
Jaké jsou nejčastější kvalitativní problémy u vody ze studní?
Kvalita vody ve studních se mění v závislosti na klimatických faktorech, jako jsou například tání sněhu, povodně, nebo naopak dlouhodobý nedostatek vody. Zásadní roli také hraje to, v jakém prostředí se studna nachází. Například, jsou-li okolo pastviny s dobytkem, hrozí kontaminace vody, když déšť spláchne pastviny. Přítomnost žump nebo septiků v ochranném pásmu studny může zase negativně ovlivnit nejen výskyt bakterií fekálního původu, ale i chemické parametry vody. Když spláchne déšť hnojiva ze zemědělských ploch, může se to na kvalitě vody v okolních studních negativně projevit zvýšenou koncentrací dusičnanů.
Dalším častým problémem je zvýšená koncentrace některých kovů, velmi často železa a manganu, které mohou mít původ v geologickém nadloží. Tento problém je řešitelný prostřednictvím kvalitní filtrace. Při využití filtrů je nutné dbát na pravidelnou údržbu a výměnu filtrů tak, jak udává výrobce. V opačném případě se mohou filtry zanášet, přestanou plnit svou funkci a jsou živnou půdou pro mikroorganismy, které mají negativní vliv na kvalitu vody. A samozřejmě bychom měli vždy přemýšlet nad tím, jaký výrobek si kupujeme, a ověřit si jeho účinnost a parametry.
Základním předpokladem pro to, aby byla kvalita vody ve studni vyhovující, je také zdravotní nezávadnost použitých materiálů při stavbě studní, vrtů a rozvodů vody.
Pojďme skončit jako správní patrioti regionálně. Můžeme uvést nějaké srovnání ve smyslu, jakou vodu pijí lidé v našem regionu v porovnání se zbytkem země?
Myslím, že v tomto ohledu můžeme být patrioty naprosto po právu. V moravskoslezském regionu pijeme – vzhledem ke své pozici mluvím logicky především o lokalitách zásobovaných SmVaK Ostrava – jednu z nejlepších vod v zemi. Kvalita vody z centrálních zdrojů je velmi vysoká, což samozřejmě usnadňuje její úpravu a má pozitivní vliv na výsledek.
Když se procházíte v Beskydech například nad Morávkou, vidíte, že nad nádrží neprobíhá prakticky žádná aktivita, která by mohla zdroj negativně ovlivňovat. Žádná soustředěná zástavba, žádná intenzivní zemědělská činnost, žádný průmysl. V přehradě je fakticky první voda. Ta, která naprší. To platí i pro řadu lokálních zdrojů například v Beskydech na Třinecku.
Samozřejmě situace u každého zdroje je jiná. Například nad Kružberkem a Slezskou Hartou je osídlení hustější, protože je nad nimi město Bruntál.
Ale obecně můžeme říct, že na kvalitu vody, kterou ve většině míst našeho regionu pijeme, můžeme být bez přílišného pocitu namyšlenosti nebo výlučnosti hrdi.