Vysoko nad ním, ale i hluboko pod celorepublikovým průměrem se pohybují ceny vody v jednotlivých lokalitách Plzeňského kraje. A to budí rozporuplné reakce. Některé obce jsou pochopitelně spokojené, jinde starostové doslova běsní. Nejlevnější vodu mají lidé v Kdyni na Domažlicku, kde stojí kubický metr vody 50,60 koruny. Protipól tvoří Kaznějov na Plzeňsku, kde platí zhruba dvakrát tolik.
Na severním Plzeňsku provozuje vodárenskou infrastrukturu Vodárna Plzeň, která za pronájem majetku musí zaplatit Vodárenské a kanalizační, nebo obcím, které na tuto společnost doposud svůj infrastrukturní majetek nepřevedly. Cenu vody proto ovlivňuje i výše nájmu.
Mnoho obcí se rozhoduje, jestli svůj vodárenský majetek vložit do Vodárenské a kanalizační. Ty, které tak učinily v roce 1994, jsou jejími akcionáři a podle smlouvy bude provozovatelem infrastruktury do roku 2027 Vodárna Plzeň.
Další obce, které infrastrukturu stále vlastní, mají s Vodárnou Plzeň jako provozovatelem smlouvu do roku 2019. Pokud však majetek vloží, automaticky se na ně bude vztahovat smlouva o provozování do roku 2027. Ostatní obce pak musí vysoutěžit nového provozovatele.
„Když se v 90. letech vodárenská infrastruktura převedla zpátky na obce, Kdyně si ji ponechala a nepředala ji jako ostatní CHVAKu Domažlice. Založili jsme společnost VAK Kdyně, které město levně pronajímá potrubí i čistírnu,“ řekl starosta Kdyně Jan Löffelmann. Kdyně se následně vrátila k původním zdrojům vody, vybudovala nové vrty a přestala brát vodu z přehrady v Nýrsku.
„CHVAK Domažlice nám neustále vytýká, že jsme do firmy naši infrastrukturu nevložili a nebereme nýrskou vodu. Kdybychom vstoupili, měly by všechny obce, které jsou součástí CHVAKu, levnější vodu. Protože čím víc odběratelů, tím je cena nižší. Daní za vstup do CHVAKu by ale byla dražší voda ve Kdyni, což nechceme. Jsme soběstační, máme vlastní vody dost, navíc naši vodu není třeba kromě chlorování příliš upravovat,“ zdůraznil Löffelmann.
Zdroj: idnes.cz