Některé obce na Ústecku mají obavy plynoucí ze zimní údržby dálnice D8, která by mohla ohrozit zejména studny a vodovody. Podle sdružení Ústecké šrouby mohou katastrofu způsobit stovky tun soli, jež používá Ředitelství silnic a dálnic. O problému ví své například ve středočeském Ostředku na Benešovsku, kde museli někteří obyvatelé 25 let nosit vodu v kanystrech, protože ta z jejich studní čtyřnásobně překračovala normy na obsah soli. Spolek Ústecké šrouby podal žalobu ke krajskému soudu. Tématem se zabýval portál idnes.cz.
Předmětem soudního sporu je skutečnost, že během loňského července povolil Ústecký kraj Ředitelství silnic a dálnic svádět vodu z povrchu dálnice do Žimského a Radejčínského potoka u Prackovic. Spolku se to nelíbí.
„Solení dálnic je velkým problémem mnoha obcí u těchto typů silnic. Například u D1 museli obyvatelé 25 let nosit vodu v kanystrech ze studánek a od příbuzných, protože voda z jejich studní čtyřikrát překračovala hygienické normy na obsah soli,“ uvedl Lukáš Blažej ze sdružení Ústecké šrouby. Podle jeho slov skončil zatím případ mimosoudní dohodou a ŘSD poskytlo dotčeným obcím zhruba čtvrtinu nákladů na vybudování nového vodovodu.
Blažejovi vadí argumentace krajské samosprávy, že z komunikace stéká srážková voda, u které pouze stačí před vypuštěním do potoků postavit sedimentační nádrž, kde se z vody odloučí ropné látky. „Nestačí to však na sůl. Podle nás nejde o vodu srážkovou, ale odpadní. A ta by měla téct do speciálnější retenční nádrže, kde by se veškerá voda odpařila a zbylý sediment by byl odvážen k likvidaci,“ pokračoval Blažej. Aktuální výsledek dopadu solení D8 na životní prostředí podle něj zatím spolek nemá, protože situaci je možné zkoumat až po ukončení zimní údržby.
„Nemáme zatím hotový znalecký posudek. Na základě zkušeností z obcí u D1 je ovšem vliv solení dálnic na podzemní vody zřejmý. A je už v podstatě jedno, zda bude v případě obcí u dálnice D8 výsledek překračovat hygienické normy třikrát, nebo šestkrát,“ konstatoval Blažej.
Ústecký kraj uvedl, že současný způsob odvádění dešťových vod z dálnice slouží právě k tomu, aby jejich neřízeným vsakováním do podloží nebyly nad únosnou míru ohrožovány podzemní vody a studny. Kraj však nemá kompetenci k tomu, aby kontroloval vliv zimní údržby komunikací na okolí, ačkoliv negativní dopady soli na životní prostředí připouští.
„Solení silnic vliv na okolí zákonitě má, protože vsakování zasolených vod v okolí silničního tělesa lze sice technickými opatřeními ovlivnit, ale nelze mu zcela zabránit. U nových staveb typu D8 je ale opatřením k odvádění srážkových vod věnována prvořadá pozornost a nemáme poznatky, že by právě u této komunikace byla situace jiná,“ řekla mluvčí kraje Lucie Dosedělová.
Ředitelství silnic a dálnic může podle platného povolení na každý kilometr dálnice od Lovosic po křižovatku u Řehlovic použít až 35 tun soli za rok. Výjimka platí zatím do roku 2021.
„V rámci vydaného rozhodnutí byly stanoveny podmínky, za kterých bude chemický posyp prováděn. Součástí požadavků je monitorování obsahu chloridových iontů v recipientech v okolí trasy D8 s ohledem na zimní údržbu vozovky. Současně probíhá sledování toxicity chloridů na vodní organismy v přilehlých tocích,“ uzavřel mluvčí ŘSD Jan Studecký.
Foto: Dálnice D8 (zdroj: e.15.cz)