Soud v Oslu rozhodl, že rozhodnutí norské vlády vydat licence na těžbu ropy v Barentsově moři není protiústavní a stížnost ekologů zamítl. Ti argumentovali tím, že vláda jedná v rozporu s právem lidí na zdravé životní prostředí. Další vrty v Barentsově moři povolilo norské ministerstvo ropného průmyslu a energetiky na jaře 2016. Plán napadl Greenpeace a další dvě ekologické organizace.
„Tvrzení ekologických organizací, že plán udělení těžebních licencí porušuje článek 112 ústavy, neobstálo. Stát, který zastupuje ministerstvo ropného průmyslu a energetiky, je zproštěn obvinění,“ stojí v usnesení soudu.
V Barentsově moři dostal povolení těžit norský státní gigant Statoil, americké skupiny Chevron a ConocoPhillips nebo ruský Lukoil. Ekologičtí aktivisté, podle kterých je udělení licence v rozporu s pařížskou dohodou o klimatu, budou muset zaplatit soudní výlohy ve výši 1,5 milionu českých korun.
Právní zástupci norské vlády uvedli, že ekologové na sebe chtějí pouze upozorňovat a neuvědomují si, že by v případě zákazu další těžby v oblasti přišlo mnoho lidí o práci.
„Paragraf o životním prostředí v naší ústavě byl poprvé potvrzen i při reálné soudní při, ovšem to, že soud neuznal podíl Norska na ničení zemského klimatu, je velkým zklamáním. I přes dnešní neúspěch si myslím, že lidé budou častěji zpochybňovat špatná rozhodnutí svých vlád a častěji se dožadovat jejich nápravy,“ komentoval rozhodnutí soudu ředitel norské Greenpeace Truls Gulowsen.
Podle předpokladů se v neprobádaných ložiscích Barentsova moře může nacházet až 17 miliard barelů ropy. Od roku 2000 snížilo Norsko produkci ropy o polovinu.