V plném znění publikujeme rozhovor s Martinem Poláškem. Ten byl vedoucí projektu rekonstrukce VD Šance. Rozhovor Polášek poskytl magazínu Vodohospodářské stavby.
Přípravy na rekonstrukci VD Šance trvaly podle investora Povodí Odry téměř deset let. V čem spočívaly?
Přípravy na rekonstrukci spočívaly zejména v zpracování projektové dokumentace, studie proveditelnosti (8/2006), dokumentace pro územní řízení (3/2008), dokumentace pro stavební povolení (8/2008) a dokumentace pro provádění stavby (10/2009, revize 8/2013), která byla podkladem pro projednání stavby, zajištění všech stavebních povolení a pro výběr zhotovitele. V době jeho vzniku, byly parametry díla a funkčních objektů stanovovány v souladu s předpisy a podklady platnými v době návrhu. V současné době jsou však ve světě i v ČR na bezpečnost vodních děl za povodní kladeny podstatně přísnější nároky, než v šedesátých letech minulého století. Ve vývoji technických standardů se postupně promítlo poznání, že nejčastější příčinou havárií sypaných přehrad bylo přelití hráze, rovněž rizika spojená s extrémními povodněmi se v ČR ve světle zkušeností let 1997 a 2002 v současnosti posuzují obezřetněji. Hydrologické podklady se od období návrhu díla opakovaně změnily. Aktuálně se požaduje, aby VD Šance vyhovělo posouzení podle TNV 75 2935 (2003), z jejíž aplikace pro tuto přehradu vyplývá požadavek na posouzení na kontrolní desetitisíciletou povodeň. Po provedení úprav bude vodní dílo schopno dlouhodobě zajišťovat všechny svoje funkce s evropským standardem bezpečnosti
Samotné stavební práce byly zahájeny v září 2015. Jaké byly jednotlivé fáze rekonstrukce?
Přesněji práce byly zahájeny 1. 9. 2015. Co je důležité zmínit na úvod, je skutečnost, že již při plánování celé rekonstrukce bylo vzhledem k náročnosti a rozsahu díla třeba rozdělit postup výstavby do několika fází, které by zajišťovaly zejména bezpečnost a funkčnost přehrady. Návrh rozdělení byl zapracován v projektové dokumentaci a my jako zhotovitel jsme již neměli možnost jej jakkoliv významněji ovlivnit. Co se týká popisu jednotlivých fází výstavby, budu vzhledem k množství realizovaných činností velmi stručný a uvedou pouze ty zásadní: V první fázi výstavby (09 – 12/2015) bylo provedeno vybudování provizorního střediska a přeložky všech monitorovacích a řídicích systémů VD. Dále byla zbourána budova starého střediska a zahájeny práce na výlomech a demolici stávající konstrukce bezpečnostního přelivu a horní části skluzu. Současně byly prováděny práce na zajištění přilehlých svahů. Započaly se také práce uvnitř přehrady na dotěsnění injekční clony a doplnění zařízení TBD. V neposlední řadě se provedly přípravné práce na těžbě sesuvu Řečice, odkud se měl později dovážet materiál vhodný do přísypu hráze. Druhá fáze výstavby se odehrávala ve stavební sezóně 2016 a byla z mého pohledu asi nejnáročnější, neboť zde bylo třeba provést kompletní demolici původního přelivu a skluzu, provést výlomy, zajištění svahů a betonáž převážné většiny nově navržených konstrukcí. Jelikož doba pro realizaci všech těchto činností byla omezena jednou stavební sezónou a veškeré práce se odehrávaly v příkrém svahu, byla to opravdu velká výzva. Dále se také pracovalo na prodloužení a překotvení stávající lávky k odběrné věži, založení a návozu přísypu hráze, dotěsnění injekční clony, zajištění svahu nad provozním střediskem, provedení přemostění koruny hráze, rekonstrukci strojovny a mnoha dalších méně významných pracích. Ve třetí fázi (stavební sezóna 2017) se právě nacházíme a byly kompletně dokončeny veškeré betonové konstrukce (přeliv, vývar, skluz), bylo provedeno nové přemostění u vývaru. Dokončují se práce na těsnění injekční clony uvnitř přehrady. Byly dokončeny sanace betonů na odběrné věži včetně kompletní výměny opláštění věže. Realizuje se výstavba objektu nového provozního střediska. Pobíhají práce na koruně hráze, která se zvyšuje, byl také instalován nový vlnolam. Pokračují práce v budování přísypu hráze. Ve čtvrté fázi (stavební sezóna 2018), která nás čeká příští rok, je plánováno především dokončení přísypu hráze, výstavba komunikací, dokončení budovy provozního střediska, vegetační úpravy a také zprovoznění řídicího systému.
Předpokládám, že rekonstrukce probíhala za provozu VD. Upravoval se vzhledem k tomuto faktu nějak harmonogram prací?
Již v projektové dokumentaci byl navržen rámcový harmonogram prací, který zohledňoval mnoho skutečností. V úvahu byly brány především bezpečnostní a provozní faktory. Musela být důsledně dodržovaná časová návaznost jednotlivých fází. Pokud nebyla dokončena předchozí fáze, nebylo možno zahájit práce na fázi následující. V průběhu výstavby došlo samozřejmě několikrát ke změnám harmonogramu z různých důvodů, práce musely být například přerušovány při výskytu vyššího množství srážek, kdy hrozilo překročení povolené výše hladiny v nádrži a bylo nutno přehradu odpouštět. Dále také při realizaci změn vycházejících z rozdílu mezi skutečným stavem původních konstrukcí a projektovou dokumentací, kdy musela být hledána nová řešení atd. Všechny tyto aspekty a jejich dopad do času si vyžadovaly značnou flexibilitu, co se týče nasazení pracovních kapacit a strojů, které musely být často operativně přesouvány. I přesto mohu říct, že původně schválený harmonogram je v zásadě dodržován.
Co vše bylo nutné během rekonstrukce zohlednit?
Co se týče samotných prací, bylo jistě nutno zohlednit především klimatické podmínky. V zimním období byly až na výjimky činnosti přerušeny. Dále nás výrazně omezoval silný vítr, který neumožňoval práci jeřábů. Skutečnost, že práce probíhaly v ochranném pásmu vodního zdroje, vyžadovala instalaci norných stěn a zvýšenou opatrnost při manipulaci s látkami, které by mohly kontaminovat vodu v nádrži. Bylo třeba také provádět pravidelná měření, aby se zjistilo, zda práce nemají negativní dopad na stav přehrady.
VD Šance bylo postaveno téměř před padesáti lety. V jakém stavu se nachází po půl století například koruna hráze?
Ve své době bylo VD Šance stavbou s nejvyšší sypanou kamenitou hrází (výšky 65 m) v České republice, těsněnou vnitřním zemním těsnicím jádrem. Výstavba vodního díla probíhala v letech 1964 – 1969, uvedena do užívání v roce 1974. VD je provozováno v rámci víceúčelové vodohospodářské soustavy povodí Odry. Jeho hlavním účelem je dodávka surové vody pro úpravu na vodu pitnou. Dále plní požadavky na zajištění minimálních průtoků v toku pod nádrží a v profilech níže po toku, snížení povodňových průtoků, účelový chov ryb a energetické využití. Protože všechny objekty na přehradě byly průběžně udržovány v dobré kondici, jsou tyto funkce naplňovány beze zbytku i v současnosti. V rámci velké rekonstrukce bude provedena i úprava koruny hráze, spočívající zejména v jejím navýšení o cca 30 cm, vybudování nového vlnolamu a položení asfaltového povrchu.
Využili jste při rekonstrukci některé nové či netradiční stavební materiály?
Neřekl bych, že byly používány nějaké speciální materiály. Spíše bych zmínil vysoké požadavky na vlastnosti použitých betonů jak co se vlastností, tak i kvality provedení týče. Zde se odehrál dlouhý proces, který spočíval v hledání nejvhodnějšího řešení, které by splňovalo požadavky zadavetele. Samotné zadání popisovalo pouze výsledné charakteristiky konstrukcí. Způsob dosažení již byl plně ponechán na zhotoviteli. Proto jsme ve spolupráci s dodavatelem betonové směsi museli navrhnout vhodnou recepturu, ale současně i způsob samotného provádění. To se týkalo především konstrukce nového skluzu, kde byl beton ukládán ve svahu o sklonu až 45 %. Zde bylo velmi složité dodržet požadavek objednatele na vysokou rovinatost a hladkost povrchů. Prakticky byl vyžadován povrch bez jakýchkoliv kaveren. To bylo při užití projektem navrženého negativního bednění s drenážní fólií a užití množství kotvicích prvků zcela vyloučeno. Velkou výhodou zde byla dlouholetá zkušenost našich techniků s prováděním monolitických konstrukcí. Ti navrhli použití příložného bednění uchyceného na speciálně vyrobené konstrukci, které umožňovalo průběžnou betonáž jednotlivých bloků. Vzhledem ke skutečnosti, že toto řešení nebylo možno dopředu vyzkoušet, muselo být vše dokonale promyšleno, protože napjatý harmonogram neumožňoval jakoukoliv delší odchylku spočívající v přepracování způsobu bednění. Nakonec se toto nové řešení ukázalo jako funkční a díky němu jsme byli schopni provést betonové konstrukce skluzu v požadované kvalitě a čase.
Dařilo se držet stanovený plán rekonstrukce a vyčíslené náklady?
Pokud vezmeme v úvahu rozsah díla, množství činností, které byly svým charakterem ojedinělé a nebylo možno dopředu ověřit jejich časovou náročnost a množství omezení, která vycházela z požadavků na zachování bezpečnosti a provozu díla, byl harmonogram nastaven značně optimisticky a neměl v podstatě žádné rezervy. Mohu říci, že hlavně díky mimořádnému nasazení celého realizačního týmu se nám s menšími odchylkami daří původně stanovený harmonogram prací plnit.
Jak hodnotíte spolupráci se subdodavateli?
Jelikož objednatel požadoval, aby zásadní části prací byly realizovány vlastními kapacitami zhotovitele, byl tak již dopředu vymezen okruh činností, které mohly být realizovány subdodavateli. V našem případě prováděli hlavně specializované činnosti, jakými jsou práce na dotěsňování injekční clony, instalace zařízení TBD, realizace zajištění svahů nebo instalaci řídicího systému. Tak jak to bývá, s některými byla spolupráce bezproblémová, s jinými to bylo složitější. Celkově ji, ale hodnotím pozitivně.
Byl to Váš první projekt tohoto charakteru? Jaké zkušenosti má vaše divize OHL s vodními díly těchto parametrů?
Vzhledem ke skutečnosti, že do dnešní doby, pokud je mi známo, nebyla v ČR realizována rekonstrukce vodního díla takového rozsahu a náročnosti, nemohu odpovědět jinak, než ano. Realizovali jsme mnoho projektů na vodních tocích, jakými jsou jezy, rybochody, ochranné hráze či vodní elektrárny. Projekt obdobného rozsahu a charakteru je ale první. Na závěr bych chtěl říci, že rekonstrukce VD Šance byla a stále ještě je pro všechny členy realizačního týmu velkou výzvou v mnoha směrech a pevně věříme, že vše zvládneme a dokončené dílo předáme Povodí Odry v příštím roce opět k užívání.
Autor: Vítězslav Fejfar