Již za tři roky by mohl z Jaderné elektrárny Temelín vést do Českých Budějovic horkovod dlouhý 26 kilometrů. Instalován by byl podél hlavní silnice z Týna nad Vltavou metr pod zemí. Projekt za 1,3 miliardy korun by patřil k nejvýznamnějším akcím v historii českého teplárenství. K definitivnímu schválení akce je ještě potřeba souhlas radních. Následně může městská společnost Teplárny České Budějovice uzavřít smlouvu s ČEZem. Informoval o tom portál idnes.cz.
Před několika dny projednali zastupitelé dokument Strategie 2040. Materiál připravily teplárny. „Předložili jsme několik variant rozvoje, které řeší stabilitu ceny a dopady na životní prostředí ve městě. Doporučili jsme přijmout nabídku na dodávky energie z Jaderné elektrárny Temelín,“ uvedl předseda tepláren Václav Král. Firma ve městě ohřívá zhruba 28 000 bytů a 218 společností.
Investorem nákladné akce by měl být ČEZ, který je vlastníkem elektrárny Temelín. Koncern musí nechat vybudovat tři horkovodní čerpací stanice kvůli převýšení na trase z elektrárny do Českých Budějovic. Strategie předpokládá, že by horkovod sloužil až do roku 2050.
Nová koncepce teplárny počítá s tím, že horkovodem by se snížila závislost na hnědém uhlí o třetinu. „Můžeme dál spoléhat na uhlí, které dříve, nebo později stejně skončí. Ale nemůžeme spoléhat jen pouze a výhradně na Temelín. Rozhodneme se, zda půjdeme dál jen uhelnou cestou, nebo zvolíme kombinovanou. Rada města preferuje kombinovanou variantu,“ upozornil primátor Jiří Svoboda.
Plány s horkovodem vítá zastupitel Rudolf Vodička. „Dostali jsme jedinečnou a neopakovatelnou možnost hlasovat o dodávkách tepla z Temelína. Za těchto podmínek už by se to nemuselo opakovat. Můžeme mít nadále stabilní dodávku energie pro Budějovice. Variant je více, každá má své výhody i nevýhody a rizika. Ale přikláním se ke schválení strategie,“ uvedl Vodička.
České Budějovice v tomto roce uzavřely také významný kontrakt s vodárenskou společností ČEVAK. Ta se bude dalších nejméně deset let starat o dodávku pitné vody ve městě, které tak získá ročně zhruba 200 milionů korun. Značná část peněz se vrátí do obnovy infrastruktury.