Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu je Kojetín územím, kde spadlo v Olomouckém kraji od ledna do srpna nejméně srážek. Starosta šestitisícového města na Hané Jiří Šírek uvedl, že je nedostatek vláhy patrný i na usychajících stromech. Kojetín připravuje projekt, jak kolem města udržet více vody. Informoval o tom server idnes.cz.
Účinným způsobem, jak bojovat na Kojetínsku s nedostatkem vody, by mohlo být nové biocentrum, které by zahrnovalo systém tůní, rybníčků a mokrých luk na okraji města. Voda mizí i na severním Olomoucku v podhůří Hrubého Jeseníku. Například ve Štítech na Šumpersku napršelo v srpnu pouhých 26 milimetrů. Poblíž Štítů se však nachází Buková hora, která skrývá bohatý zdroj vody a obyvatelé se mohou spolehnout i na vrt, díky kterému se dostanou k velkým podzemním zásobám. Ovšem i ten už pociťuje následky letošního sucha. „U vrtu pozorujeme, že je hladina nižší než před šesti či sedmi lety. Určitě se v něm projevuje deficit minulých let, právě na vrtu je to nejvíce vidět,“ je přesvědčený starosta Štítů Jiří Vogel.
Expert na vodní bilanci krajiny Petr Hlavinka uvedl, že suchem v poslední době trpí především západní část Olomoucka. S nedostatkem vláhy se potýká také významná část Prostějovska a zmiňovaná část Šumperska. „Na letošních podmínkách se částečně podepsalo počasí na podzim roku 2016 a také průběh letošní zimy. Při ní ještě před sněhovými srážkami zamrzla půda, což později, zjednodušeně řečeno, zhoršilo doplnění půdní vláhy. To byla prvotní příčina jarního sucha, a proto bylo možné nynější sucho na Moravě částečně předvídat už v dubnu,“ vysvětlil Hlavinka, který působí jako docent Mendelovy univerzity v Brně a také v projektu intersucho.cz v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Pro Olomoucký kraj a jeho zásoby podzemních vod bude podle odborníků klíčová nastávající zima.
Před několika týdny jsme informovali o rozsáhlém výzkumu České geologické služby. Jedny z nejzajímavějších výsledků objevily testy v Jeseníkách, kde se nacházejí významné zdroje podzemní vody, které by mohly například zásobovat právě suchem ohrožené oblasti na Hané. Z podzemních zdrojů dnes lidé na Jesenicku využívají zhruba pět procent. „Jesenicko je bohaté na vodu, protože jsou zde vysoké srážkové úhrny a jedná se o geograficky rozsáhlou oblast. Podzemní vody je v Jeseníkách hodně, byť se zásoby nevyskytují ve velkých hloubkách tak, jako v některých jiných oblastech v České republice,“ uvedla před časem vedoucí hydrogeoložka projektu Rebilance zásob podzemních vod Renata Kadlecová.