Podle poslední studie Aquarex Waterprofit plýtvá vodou až 85 procent českých firem. Zpracovatel analýzy však výsledky překvapen není. Redakce vodarenstvi.cz oslovila ředitele společnosti Miroslava Maňáska, který hovořil o faktorech, které se na plýtvání s vodou podepisují, o konzervativním přemýšlení některých českých firem, nebo o tom, co může vést k finální energetické úspoře.
„Plýtvání vodou má mnoho podob. Nemusí se jednat o na první pohled zjevnou věc jako například ,,lineární” nakládání s vodou (odeber – doprav k místu spotřeby – použij – vypusť) bez její recyklace. Obecně se snažíme tam, kde je to možné, změnit tento „lineární” způsob nakládání s vodou na kruhový,“ uvedl Miroslav Maňásek. Aquarex vytváří koloběh vody v podniku, což je vždy individuální záležitostí a nelze to aplikovat plošně. „Je celá řada faktorů, které ovlivňují možnosti recyklace vody. Od jejího množství, typu znečištění, technologickou náročnost až po ekonomickou smysluplnost takového konání a ekologický přínos,“ pokračoval Maňásek.
Mnohdy čas na inovaci a úspory prostě nezbývá
Ředitel Aquarexu před časem uvedl, že některé české firmy dělají věci stejným způsobem už „odjakživa“ a nezamýšlí se nad nejlepším možným postupem. „Částečně je to dáno i tím, že na to prostě nemají čas. Pokud se podíváte, jak se žije průměrnému energetikovi nebo šéfovi údržby, tak zjistíte, že vlivem snižování nákladů a tlaku na outsourcing zpravidla neví, kam dřív skočit. Potom tedy nezbývá mnoho času na inovace, úspory a nějakou sofistikovanější politiku v této oblasti,“ přiblížil Maňásek.
Zvyk je železná košile
Miroslav Maňásek také narážel na určitý druh konzervativního myšlení některých společností. „Pak je tady ono oblíbené přísloví, že zvyk je železná košile. Pokud se některé věci dělají v podniku dvacet let stejně, málokdo se zamýšlí nad tím, jestli je to nejlepší možný způsob řešení,“ poukázal na neochotu částečně změnit strategii vedoucí k energetickým úsporám.
Nejsme zvyklí přemýšlet o vodě jako o vzácné surovině
Ředitel Aquarexu zastává názor, že tuzemské firmy problematiku s plýtváním s vodou podceňují jako celek, ať už se jedná o kvalitu a množství vody, tak o možné úspory. Vodu v našem prostředí v drtivé většině vnímáme jako samozřejmost, otočíme kohoutkem a máme ji ve zdánlivě nekonečném množství a výborné kvalitě. Podle Maňáska za to Češi vděčí kvalitnímu a výborně rozvinutému systému vodárenství. „Druhou stranou této mince je to, že nejsme zvyklí přemýšlet o vodě jako o vzácné surovině, se kterou bychom neměli zbytečně plýtvat,“ vypíchnul.
Je nutné se zabývat problematikou individuálně
Spotřeba vody však může rapidně klesnout i se změnami, které na první pohled s vodou nijak nesouvisí, a typickým příkladem může být změna technologie chlazení. „Představte si, že máte chladicí systém s otevřenými chladicími věžemi se skrápěním, kterými za rok proteče téměř 300 tisíc kubíků vody. Pokud je nahradíte adiabatickým chlazením, můžete uspořit až 97 % vody,“ uzavřel. Podle něj se však nedá paušalizovat a vždy je nutné se problematikou zabývat individuálně.
Pomůže i změna výrobní technologie
Dalším příkladem na první pohled nesouvisejícího případu s plýtváním vodou může být i změna výrobní technologie nebo změna používané suroviny v procesu. Jedná se především o věci technologického rázu.