Po prázdninách se roztočí další kolo vyjednávání o rozšíření druhého ochranného pásma okolo nádrže Švihov. Akce by však omezila podnikání v zemědělství a dotkla by se například pěstování kukuřice, slunečnice, brambor nebo řepy. Tématu se věnoval server iDNES.cz.
„Želivka nám nedala vůbec nic. V ničem nepomohla, pouze tu život zkomplikovala a ztížila,“ řekl starosta Šetějovic Milan Jelínek. Obec leží na rozhraní Středočeského kraje a Vysočiny. Jelínek taky poukázal na skutečnost, že se v Šetějovicích od sedmdesátých let minulého století nepostavil žádný rodinný dům, protože se obec nachází v ochranném pásmu vodního zdroje.
Hlavním důvodem revize ochranného pásma má být nárůst pesticidů
Proti prvnímu návrhu na rozšíření II. ochranného pásma se zvedla vlna odporu. Povodí Vltavy však vadí intenzivní zemědělská činnost na přítocích Želivky, a proto chce ochranu rozšířit na další území o rozloze 9 682 hektarů. „Hlavním důvodem revize stávajícího ochranného pásma je zejména nárůst koncentrací pesticidů a jejich metabolitů pocházejících ze zemědělské činnosti v podzemní a v povrchové vodě na přítocích i ve vlastní vodárenské nádrži. Metabolity těchto pesticidů nejsou ve vodě odbouratelné,“ uvedl mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Zaměstnanost v zemědělství nesmí být ohrožena, říká krajský radní pro zemědělskou oblast
Drtivou většinu území v plánovaném rozšíření ochranného pásma zaujímá zemědělská půda. Zemědělci by po změně nemohli hnojit čistírenskými kaly a močůvkou nebo pěstovat některé plodiny na svazích. „Respektujeme právo na čistou vodu. Na druhé straně jsou zde oprávněné požadavky obcí a hospodařících subjektů. Chceme, aby lidé, kteří v této lokalitě žijí, mohli hospodařit. Zemědělství na Vysočině je významný zaměstnavatel a zaměstnanost v tomto resortu nesmí být ohrožena,“ neskrývá obavy krajský radní pro zemědělství Martin Hyský.
Povodí Vltavy návrh stáhlo, podle zemědělců jen dočasný krok
Povodí Vltavy od plánu nejdříve couvlo a návrh vyhlášky na rozšíření druhého ochranného pásma v dubnu nakonec stáhlo, jenže podle zemědělců se jedná pouze o dočasný krok. „Dle dopisu, který jsme od ministra zemědělství Mariána Jurečky obdrželi 11. července, a některých mediálních výstupů, bude návrh předložen znovu v nezměněné podobě, jakmile bude vyřešena forma a výše náhrad,“ tvrdí předseda Agrární komory Pelhřimov Josef Blažek.
Farmářům nejde jen o kompenzace
Na náhrady na omezení užívání zemědělských pozemků v ochranných pásmech mají ze zákona jejich majitelé ze zákona nárok. Podle Blažka však farmářům nejde jen o ně. „Naším zásadním požadavkem však bylo a je také kompletní přepracování dokumentace ochranného pásma a její řádné projednání se všemi dotčenými. Dle nám dostupných informací však v současné době nebyly provedeny žádné zásadní kroky k přepracování návrhu,“ říká šéf pelhřimovské Agrární komory.
Obě strany se chtějí dohodnout
Na jaře čeká obě strany další kolo jednání a všichni zúčastnění věří v rozumnou dohodu. „Máme připraveno několik bodů a témat, které je třeba před schválením k oboustranné spokojenosti a prospěchu věci vyřešit. Chceme je však nejprve projednat na komisi jmenované k této věci hejtmanem Kraje Vysočina a s Povodím Vltavy,“ dodal Blažek.