Pesticidy, které v tuzemsku znečišťují podzemní vody, pocházejí ve značné míře z pěstování řepky a kukuřice jako biopaliv. Prokázalo to čtyřleté sledování sedmi set zdrojů. Pesticidy přesahující normy byly objeveny ve více než polovině z nich. Na tento problém upozorňuje i koncepce boje proti suchu, kterou schválila vláda.
Experti z Českého hydrometeorologického ústavu našli ve většině zdrojů podzemních vod včetně těch, které slouží k zásobování pitnou vodou, významné znečištění. Uvedla to zpráva z testování podzemních vod za období 2013 až 2016.
Zhruba v polovině z 660 sond výzkumný tým objevil více druhů pesticidů a často ve větším množství, než limity pro podzemní vodu doporučují. Na vině je zemědělství, zejména pěstování kukuřice a řepky pro energetické účely.
„V roce 2013 jsme alespoň jeden pesticid našli v 53 procentech objektů, a ta situace se v dalších letech nezměnila. O nic lepší to není ani ve vodárenských zdrojích, alespoň jeden pesticid byl například v loňském roce ve 33 ze 46 testovaných zdrojů,“ uvedl expert ČHMÚ Vít Kodeš, který zprávu z testování sestavoval.
Jedná se o kritickou situaci. Boj proti znečištění vod pesticidy se už stal i součástí koncepce, jak by se mělo Česko bránit proti suchu. „V okolí obcí zřizujeme pásma, kde se vůbec nebudou smět některé druhy používat, takže čekáme, že dojde k určitému snížení pesticidní zátěže. V rámci programu obnovy venkova podporujeme už druhým rokem, aby si zemědělci kupovali GPS navigace, které zpřesňují aplikace pesticidů a snižují tím celkově jejich používání,“ sdělil ministr zemědělství Marian Jurečka.
Nejrychlejším, ale zároveň nejnákladnějším způsobem ke zlepšení situace je začít u dosavadních zdrojů budovat dokonalejší úpravny vody. Tento model už zkoušejí v Plzni, kde za více než miliardu korun v roce 2016 dobudovali zařízení s třetím stupněm čištění aktivním uhlí. Podobné zmodernizování se také chystá v Úpravně vody Želivka, která zásobuje Prahu.
Do doby, než vzniknou podobné čistírny na více místech Česka, se bude muset významná část obyvatelstva smířit s vodou, která pesticidy nebo metabolity obsahuje. „Státní zdravotní ústav metabolity testoval a stanovil, že pokud obsah původních látek, tedy pesticidů, ve vodě vyhovuje původní normě, lze tolerovat mnohonásobně vyšší množství metabolitů. Pro jejich různé druhy jsou stanovené rozdílné hodnoty, pohybují se kolem pěti či šesti mikrogramů na litr,“ řekl Kodeš.
Řada expertů je takovým krokem zneklidněna. Podle Kodeše by při zacházení s pesticidy zasaženou vodou měl platit princip předběžné opatrnosti. „Ty látky mohou způsobovat rakovinu, působit neblaze na hormonální systém, na vývoj plodu, navíc jich je ve vodách často směs, o které netušíme, jaké bude mít účinky,“ doplnil Kodeš.
Své rozhodnutí experti Státního zdravotního ústavu hájí. „Limity jsou stanovené po dohodě s hygienou, na základě provedených toxikologických studií. Nežádoucí účinky metabolitů nebyly tak prozkoumané a testy ukázaly, že jejich toxicita je menší, než se předpokládalo,“ uvedl Filip Kotal z oddělení hygieny vody.
Zdroj: www.ihned.cz