Koncepce předkládá řadu návrhů opatření na ochranu před následky sucha a nedostatkem vody. Pro zásobování obyvatel pitnou vodou lze jmenovat jako úplnou prioritu další rozvoj akumulace vod a zejména vodárenských nádrží, dále přesnější vymezení a evidenci ochranných pásem vodních zdrojů včetně důsledného uplatňování omezení a zákazů činností, které by mohly mít vliv nejen na jakost, ale i množství vod. V případě snížení dostupnosti a zhoršení kvality surových vod upozorňujeme na to, že je nutné počítat s doplněním úpraven vody o další stupeň (např. flotace, intenzifikovaná koagulace, ozonizace, aktivní uhlí či membránové filtrace). Velmi podporujeme i návrh dalšího propojování vodárenských soustav s cílem zajistit spolehlivé zásobování obyvatelstva pitnou vodou i během dlouhotrvající epizody sucha a nedostatku vody, včetně systémového řešení otázky financování nákladů na budování, obnovu a provoz propojení mezi sítěmi. V této souvislosti SOVAK ČR upozorňuje, že v současné době jsme spíše svědky odpojování řady lokalit od nadregionálních vodárenských soustav z důvodu neochoty se podílet na financování údržby stávajících vodárenských soustav a upřednostnění mělkých, suchem nejvíce ohrožených lokálních zdrojů podzemních vod. Přesto poměr mezi skutečně odebraným a povoleným množstvím odebrané podzemní vody zůstává 45 %, což představuje významnou rezervu v celém systému.
Velice důležitou oblastí koncepce je i podpora hospodaření se srážkovými vodami, která se ale primárně zaměřuje na využívání srážkových vod pro účely, které nevyžadují kvalitu vody pitné. Opatření na podporu hospodaření se srážkovými vodami jsou pak podrobně zpracována v Národním akčním plánu Adaptace na změnu klimatu. SOVAK ČR v této souvislosti dlouhodobě upozorňuje na nevhodné hospodaření se srážkovými vodami v České republice, které jsou v naprosté většině odváděny jednotnou kanalizací na čistírny odpadních vod, či oddílnou kanalizací přímo do vodotečí. V této souvislosti stojí za pozornost skutečnost, že v roce 2016 bylo v České republice na ČOV vyčištěno celkem 803,4 mil. m3 vod, z toho zhruba polovinu, 368,6 mil. m3, tvořily vody srážkové. Zvýšení podílu zasakování srážkových vod v místě dopadu, což je jeden z nejúčinnějších nástrojů pro zvládání negativních následků sucha, je i jednou z cest, jak snížit celkové náklady na čištění na ČOV, a tím i stočné. Vyšší míře podpory retence srážkových vod v krajině by přispělo i odstranění stávajících výjimek ze zpoplatnění v zákoně č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. V neposlední řadě podporujeme nasazení moderních technologií čistíren odpadních vod¨a zároveň určení jasného legislativního rámce pro větší využití vyčištěných odpadních vod, zejména s ohledem na lidské zdraví.
V rámci legislativních opatření SOVAK ČR plně podporuje návrh nové hlavy zákona o vodách zaměřené na zvládání sucha včetně vypracování plánů na zvládání sucha. V této souvislosti odkazujeme na vzorový návrh plánu na zvládání sucha, který připravil a Ministerstvu zemědělství předal SOVAK ČR. Důležitým doplňkem je i vyjasnění kompetencí při vyhlašování a zavádění opatření na zvládání sucha. Z ekonomických nástrojů SOVAK ČR souhlasí s tezí, že stávající systém financování vodního hospodářství se jeví jako neudržitelný a bude třeba zavést nový systém financování vodního hospodářství, kde nebude zátěž jeho financování přenesena pouze na průmysl, energetiku a vodárenské společnosti.
Předložená koncepce představuje dobrý základ pro systémové řešení negativních následků sucha na území České republiky. Uvedení dílčích opatření navržených v této koncepci v praxi však bude vyžadovat nejen řadu investičních a provozních nákladů ale i spolupráci všech dotčených organizací a institucí v oblasti vodního hospodářství. SOVAK ČR a její jednotliví členové jsou připraveni se zapojit do spolupráce při naplňování této předložené koncepce.
Ing. Oldřich Vlasák
ředitel SOVAK ČR
Za technickou správnost odpovídá: Ing. Filip Wanner, Ph.D.