Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v § 19 odstavec 5 stanovuje: „Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.“
Prováděcí předpis zákona o vodovodech a kanalizacích, konkrétně vyhláška č. 428/2012 Sb. pak ve své příloze č. 12 podrobně stanovuje směrná čísla roční potřeby vody pro jednotlivé druhy nemovitostí a zařízení. Pro bytový fond směrná čísla stanovují v případě bytů na jednu osobu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) spotřebu 35 m3 za rok, čímž se rozumí spotřeba studené a teplé vody. Pro rodinné domy se k této hodnotě připočítává 1 m3 za rok na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod., a to za každou osobu žijící v rodinném domě.
Jednotlivé země přistupují k zpoplatnění odběrů pitných vod, které nebyly změřeny, odlišně. Například ve Velké Británii se pro jednotlivé nemovitosti v závislosti na jejich velikosti a hodnotě stanoví pevný, neměnný poplatek, takzvané „rateable value“. Ze zkušeností a porovnání vyúčtování založených na skutečně změřeném objemu odebrané vody a vyúčtování podle pevného poplatku vyplývá, že rozdíl mezi skutečně naměřenou hodnotou a vyúčtováním dle paušálu se pohybuje od 36 % do více jak 60 %, jak dokládá řada studií, zpracovaných regulátory ve Velké Británii, Skotsku či Irsku (například zde). Důvodem je zejména skutečnost, že neměřená spotřeba nemotivuje žádným způsobem odběratele k úsporám.
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná roční spotřeba vody v domácnostech v roce 2016 činila 32,3 m3 na osobu a rok. Porovnáním hodnoty směrného čísla roční potřeby pro bytový fond a skutečnou roční spotřebou vody v domácnosti dojdeme k závěru, že hodnota směrného čísla je pouze o 7,7 % vyšší, než je skutečná průměrná roční spotřeba vody. Směrná čísla roční potřeby vody tak lze považovat za více než vyhovující stávajícím potřebám účtování odebrané pitné vody, která nebyla změřena vodoměrem.
Ing. Oldřich Vlasák
ředitel SOVAK ČR
Za technickou správnost odpovídá: Ing. Filip Wanner, Ph.D.