Jan Zemánek je správcem Karlova mostu a zároveň vedoucím oddělení mostů Technické správy komunikací. Dříve se mohla dostat voda pod mostní pilíře, ale po povodni v roce 1890 jsou pilíře pevně spojené se skálou. Podle správce by oprava vnějšího pláště mostu mohla začít do dvou let. Zemánek hovořil s novináři během příležitosti výročí 660 let od zahájení stavby výstavby mostu.
Pilíře Karlova mostu jsou dnes údajně natolik masivní, že je nemůže voda poškodit. Kdysi je voda podemlela, protože byl most založený 2,2 metru pode dnem. Proč tomu tak bylo, historikové dodnes nevědí.
Most byl citelně poškozen při povodni v roce 1890. Tehdy se materiál splavený z Vltavy a Berounky nakupil u Kampy a ucpal třetinu řeky. Hlavní proudnice vedla jinudy. Podle Zemánka voda rozebrala dno do hloubky šesti metrů, pilíře se pootočily a strhly klenbu. Během následující opravy se v šestimetrových jámách pode dnem našly zbytky vorů, které sebrala voda na Výtoni. Velká povodeň však Karlům most poničila už ve 14. století, kdy most přišel o sedm ze šestnácti pilířů.
V roce 2002 napáchala voda v hlavním městě škody za 27 miliard korun. Voda zatopila deset městských částí, evakuovány byly desítky tisíc obyvatel. Pod vodou také skončila stanice metra, část zoo nebo některé památky. Most však poškozen nebyl. Škody za 2,2 miliardy napáchala velká voda v Praze i v roce 2013, kdy Vltava zatopila Modřany, Zbraslav, Lahovice a Lahovičky, na severu Prahy část Troje a Císařského ostrova.
Zemánek ČTK sdělil, že oprava vnějšího pláště Karlova mostu by mohla začít do dvou let. Rekonstrukci však bude předcházet podrobný průzkum, během kterého musí odborníci zkontrolovat téměř každý kámen. V některých totiž jsou až dvaceticentimetrové díry. V nejhorším stavu je v současnosti poslední mostní oblouk na Malé Straně. Opravy podle Zemánka potrvají zhruba deset let, ale vzhledem k faktu, že se bude postupovat zespodu mostu, nebude nijak narušen turistický provoz.
Zdroj: České noviny
Foto: Karlova Praha